Amatérská meteorologická společnost, z.s.

Zdravím všechny na foru. Teprve dnes jsem našel chvilku času pro napsání tohoto článku. Je tomu již několik dnů co jsem si zapůjčil od kamaráda digitální laboratorní měřič teploty, který je kalibrovaný a cejchovaný. Umístnil jsem ho do radiačního štítu a porovnával hodnotu teploty na meteostanici a kupodivu jsem byl dost překvapený. Protože čidla v meteorologických stanicích o kterých se zde píše jsou umístněna ještě v plastové krabičce a tá je ještě v radiačním štítu viz např. foto,
tak kolísání teploty, které je při polojasné obloze nemají šanci tyto čidla hned zareagovat a zaznamenat. Pokud je slunce za mraky a na pár minut vykukne a zase zajde jsem na zapůjčeném teploměru naměřil hodnotu i o 1,1°C vyšší než na stanici. To může způsobovat nepřesnost měření hlavně max. teplot při denním rychlém střídání oblačnosti a to je podzim. Zajímalo by mě o kolik by to bylo v letních dnech snad to pro zajímavost příští rok vyzkouším. Podotýkám, že zapůjčený měřič má senzor zakončený externím čidlem na který hned působí jakákoli změna teploty a není v žádném obalu. Nevíte někdo, jak zpřesnit měření teploty popř. je-li u některé meteostanice možnost připnutí externího čidla? Dík za Vaše názory a vstup do této diskuse.

Přesnost teplotních čidel u běžných spotřbních teploměrů a meteorologických stanic (nehovořím o Davisu a dalších stanicích této kategorie) je +/- 1°C. Někteří výrobci uvádějí ještě upřesnění např. od -10°C do + 50°C (+/-1°C), mimo tento rozsah +/-2°C. Přesnost je dána přesností vlastního čidla a tolerancí dalších součástek. Je nutno brát v úvahu jaká je cena přesného laboratorního teploměru (např. Commeter D0211 za 4930,- Kč bez DPH, ±0.3°C v rozsahu -50 až +100°C, ±0.3% z měřené hodnoty od +100 do +500°C, ±0.6% z měřené hodnoty od -200 do -50°C). Jde o jednoúčelový přístroj na rozdíl od domácí meteostanice, kde se měří ještě další veličiny. Z tohoto hlediska je chyba u domácí meteostanice 1,1°C naprosto normální. Takto lze dále pokračovat u vlhkosti, tlaku atd.

To aby čidla byla minimálně ovlivňována sluncem se dá zajistit jednak kvalitním radiačním štítem a jednak nucenou ventilací vzduchu v radiačním krytu, poté pokud máme teploměr nad travnatou plochou nedochází prakticky k žádnému ovlivňování sluncem.

Další kapitola sama pro sebe je přesnost měření veličiny (tady teploty) to je tuším u většiny meteostanic +-1 °C, což je pro naše amatérské potřeby naprosto dostačující. Čidlo se dá zkalibrovat vcelku levně tak, že se dá do destilované vody s ledem (stačí i vodovodní), tato směs má vcelku přesně 0 °C. Takže stačí např. v zimě naplnit kýbl sněhem, přidat trochu vody aby vznikla vodová sněhová břečka, čidlo vodotěsně uzavřít (např.do igelitového pytlíku) a ponořit do směsi voda/led, kterou je ještě pro jistotu dobré míchat. Samozřejmě u 0 °C může být přesnost nějaká, u - 20 °C bude patrně jiná a u +40 °C taky jiná ale na orientační kalibraci toto stačí.