Amatérská meteorologická společnost, z.s.

Dot píše:Dik za odpoved, kdyby se ti podaril najit odkaz, tak by to bylo skvely, sice nemecky moc neumim, ale nekdo by me to snad prelozil.
Mimochodem k tomu mereni v zime - snehovou pokryvku muzes merit taky, ale uhrn srazek (at uz padaji ve skupenstvi kapalnem nebo pevnem) to proste nenahradi...
Ale s tou odporovou folii to je fakt dobrej napad, sice o ni vubec nic nevim, ani kde se prodava a kolik stoji, ale rozhodne stoji za to o tom zjistit vic, protoze to vypada lip nez ten muj krkolomnej napad : )

Ahoj,tak jsem na tom hledání trochu zapracoval a myslím že jsem něco vyšťoural.Je to stránka,kde je několik návodů na úpravy některých senzorů meteostanic včetně fotodokumentace.Myslím že si poradíš i bez znalosti němčiny.Já to řeším taky jenom nedokonalým překladačem. Jirka

http://www.wetterstationen.info/nieders ... /index.php

mili14 píše:zdravim
a nebyla by fotecka
M.

mam zbastlenou meteostanici na 1-wire a 2 srazkomery - trychtyr 24cm a 13cm
ten velkej meri po 0,06 mm a 13cm meri po 0,21mm


Foto prototypu - uz sundany:



srazkomery na komine:


vnitrek velkeho:

Ahoj,
peclivym pozorovanim srazkomeru WS 3600 za deste a snezeni a porovnanim udaju s udaji z analogovoho srazkomeru (tzv. maleho 200 cm2) jsem dosel k temto zaverum:

- za mirneho deste a bezvetri lze povazovat srazkomer za pomerne presny
- pokud je dest privalovy (velke kapky) a/nebo fouka vitr cast srazek se od trychtyre odrazi a k cidlu se nedostanou
- pokud padaji kroupy, tak jich cast "vyskoci"
- v zime je srazkomer mimo provoz

Toto me vedlo k tomu ze jsem si ke srazkomeru vyrobil nastavec ve smyslu klasickeho srazkomeru. Je to v podstate plechova bedynka, uvnitr s trychtyrem, ktera se nasune na srazkomer a a tato bedynka je vyhrivana folii. To uz tady kdosi popisoval. Inovace je v tom, ze trychtyr nema sikme steny az k vrcholu, nybrz od jiste vysky ma konstanti pudorys (125x55 mm) (staci tak 10 - 15 cm). Tim se dosahne toho, ze kapky nebo kroupy nemohou vyskocit z trychtyre a veskera voda, ktera se dostane do bedynky uz v ni zustane. V zime kdyz pada snih, tak taje. Pokud je opravdu velky mraz a snezi (-10 a vic) tak se snih usadi uvnitr a az se otepli, tak roztaje a zaznamena se. Kdyz tam nastavec nebyl, tak cast snehu vitr vyfoukal pryc. Vytapeni musi byt co nejmensi, aby se voda neodparila - idealne kdyz to ma +5 - +10 C pri -5 C cili rozdil 10 - 15 C oproti vzduchu.

Dalsi vec, kterou ale jeste nemam realizovanou, ale ktera se v literature popisuje, je uprava srazkomeru proti extremnim vetrum, kdy prsi "vodorovne". Spociva to v pridani jakych si prken kolem trychtyre (dp kruhu) o vysce cca 1 - 1,5 m. Mezi prkny jsou mezery cca 3 - 5 cm, kterymi proudi vzduch. V praxi jsem to nikde nevidel, jen jsem o tom cetl.

Mate nekdo obdobne zkusenosti? Diky