Hvezda cerveny veleobr Betelgeuse dost slabne co to znamena

Místo pro debatu o věcech, které nelze zařadit do předchozích kategorií, přesto s počasím souvisejících.

Moderátor: Moderátoři

Odpovědět
TommyAst
Příspěvky: 799
Registrován: 05 bře 2013, 23:44
Meteostanice: N.A.

Hvezda cerveny veleobr Betelgeuse dost slabne co to znamena

Příspěvek od TommyAst »

Oranzova-cervena hvezda v Orionu - Betelgeuse neboli Alpha-Orionis je druhou nejjasnejsi hvezdou v Orionu a dvanactou nejjasnejsi hvezdou na obloze. Nejasnejsi hvezdy podle magnitudy, cim nizsi cislo, tim zarivejsi:

Slunce -26.72 resp. -26.74 resp. -26.8
Sirius -1.46
Canopus -0.72 resp. -0.74
Rigel Centaurus (Alpha Centauri) -0.27
Arcturus -0.04 resp. -0.05,
Vega +0.03 (-0.02 az +0.07)
Capela +0.08 (+0.03 az +0.16)
Rigel +0.12 resp. +0.13 (+0.05 az +0.18)
Procyon +0.38 resp. +0.34
Achernar +0.46 (+0.40 az +0.46)
Betelgeuse +0.50 (+0.2 az +1.2)
Hadar +0.61.

Venuse muze dosahnout nejvyssi jasnosti -4.7, Mesic v uplnku -12.6.

http://www.astro.wisc.edu/~dolan/conste ... htest.html
https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_brightest_stars

Z nejjasnejsich hvezd je nejblizsi Slunce 8.3 svetelnych minut, Alpha Centauri 4.3 Svetelnych let, Sirius 8.6 svetelnych let. Druha nejblizsi hvezda po Slunci je velmi slaby cerveny trpaslik Proxima Centauri, ve vzdalenosti 4.22 svetelnych let.

Naopak Betelgeuse a Rigel je z techto hvezd nejvzdalenejsi. Odhady vzdalenosti Betelgeuse jsou 450, 650, 700, nebo i 1400 svetelnych let. Nejveruhodnejsi je udaj 650-700 svetelnych let. Vzdalenost ne prilis vzdalenych hvezd se meri paralaxou. Jenze Betelgeuse je prilis daleko a navic s velkym polomerem, tak paralaxa pouzit nejde. Betelgeuse je cerveny vele-obr s prumerem okolo 880-950 Slunecnich polomeru, coz je prumer okolo 1300 milionu km (ruzne odhady 1200-1400 milionu km), ve Slunecni soustave by sahala az za drahu Saturnu.

Betelgeuse je cerveny vele-obr v zaverecne fazi vyvoje, s povrchovou teplotou okolo 3590 K - 3320 °C. Teplota povrchu Slunce je 5785 K resp. 5772 K (5499 °C resp. 5512 °C). Hmotnost Betelgeuse je 11-20 Slunecnich hmotnosti. To znamena, ze rudy obr v zaverecne fazi vyvoje ma extreme nizkou hustotu, ale jadro je naopak velmi huste s extreme vysokymi teplotami radove stovky milionu stupnu (ve stredu Slunce je 15.7 milionu stupnu podle modelu). Horni vrstvy hvezdy jsou ale velmi ridke, mnohonasobne ridsi, nez vzduch pri Zemi. Rudy obr v zaverecne fazi vyvoje je typickou promennou hvezdou.

Duvodem promenlivosti svitivosti je pulzni opacitni mechanizmus. Kdyz se svrchni vrstvy ochladi, a horni vrstvy jsou mene pruhledne, hvezda zplaskne. Polomer se zmensi a poklesne svitivost. Tim padem se mene pruhledna oblast v hornich vrstvach pri povrchu zahreje a obalka expanduje. Zvysenim teploty se zvysi pruhlednost, zadrzena energie se dostane ven a hvezda se zacne smrstovat. Vzhledem k velmi velkemu rozmeru hvezdy je proces velmi pomaly.

Betelgeuse ta oranzova hvezda v Orionu, se da najit i v Praze na nebi, kdyz je jasno. I prez velke svetelne znecisteni. V poslednich mesicich se ale o Betelgeuse vsude mozne pise - pokles svitivosti je aktualne extreme velky, vetsi nez obvykle. A je to uz snadno pozorovatelne. Clanky se objevuji vsude mozne:

https://www.severe-weather.eu/space-sci ... ova-space/
https://www.exoplanety.cz/2019/12/27/co ... supernova/
https://www.astro.cz/apod/ap200102.html
https://www.novinky.cz/veda-skoly/clane ... e-40308217

Nekde se uz i pise, ze by mohla Betelgeuse vybuchnout ve 21. stoleti. Jaka je pravdepodobnost, ze se tak stane, to tezko odhadnout, ale nejspis mala. Jako supernova ale Betelgeuse vybuchne velmi brzo z astronomickeho hlediska, za par stovek tisic let nejspis, nebo za milion let. Ale mozna byt neravdepodobne i za 1000 let, nebo 50 let.

Rudy obr (vele-obr) je temer-konecna faze vyvoje hvezd a pokud je hvezda dostatecne hmotna (minimalne 8-11 hmotnosti Slunce), na konci exploduje jako supernova. Jadro o hmotnosti 1.5-2(3) Slunce se u hmotnych hvezd pri supernove smrsti do neutronove hvezdu o prumeru okolo 30 km, zdrojem energie vybuchu je uvolnena potencialni energie. To je husty. No je, okolo 400 megatun na cm3. Mene hmotne hvezdy, jako nase Slunce (kterych je vetsina) postupne prejdou od rudeho obra k bilemu trpaslikovi. Supernova je velkolepou udalost s extremni svitivosti. V Mlecne draze by meli byt 2-3 supernovy za stoleti podle nekterych odhadu, pozorovano jich je ale mene. Spoustu supernov bylo za mracny prachu-plynu a vzdalenejsi supernovy byly v minulosti prilis slabe, aby to nekdo zaregistroval (nahle se objevila jen slabsi, nebo zadna hvezda).

V poslednich desetiletich by jsme uz kvuli pozorovani neutrin chytli jakoukoliv supernovu v Mlecne Draze. Posledni pozorovana supernova v Mlecne draze je ale Keplerova Supernova z roku 1604 (SN 1604 ve vzdalenosti okolo 20 000 svetelnych let) a pak v roce 1987 v blizkem Magellanove mracne (SN 1987A ve vzdalenosti cca 170 000 svetelnych let, zacatek pozorovatelnosti 23.02.1987). Betelgeuse je ale pomerne blizko, mnohem blize nez ostatni pozorovane supernovy, a za nekolik stovek tisic let by mohla vybuchnout jako supernova, tezko to odhadnout. Viditelna bude pak i ve dne se svitivostoi vyssi nez Mesic v uplnku, konkretni zdanliva jasnost zavisi na vzdalenosti. Urcite bude mnohem jasnejsi, nez vsechny pozorovatelne supernovy za posedni 2000 let.

Nebezpeci od Betelgeuse nehrozi. Katastrofalni by byla supernova ve vzdalenosti do 30 svetelnych let a tak blizko rozhodne Betelgeuse neni. Neco jineho jsou dlouhe gama-zablesky spojene s asymetrickymi supernovami, jsou nebezpecne i na 3000-10000 svetelnych let. Ale vyskytuji se jen v galaxiich s nizkou metalicitou, ne v Mlecne draze.

https://en.wikipedia.org/wiki/History_o ... bservation
https://en.wikipedia.org/wiki/SN_185
https://en.wikipedia.org/wiki/SN_386
https://en.wikipedia.org/wiki/SN_393
https://en.wikipedia.org/wiki/SN_1006
https://en.wikipedia.org/wiki/SN_1054
https://en.wikipedia.org/wiki/SN_1181
https://en.wikipedia.org/wiki/SN_1572
https://en.wikipedia.org/wiki/SN_1604

Supernovy pozorovane za posledni 2000 let:

SN 185 Magnituda -8 a 9100 Svetelnych let daleko
SN 369 ?
SN 386 14000-23000 Svetelnych let daleko
SN 393 Magnituda -1 a neco prez 3000 Svetelnych let daleko ? To nejak nesedi.
SN 437 ?
SN 827 ?
SN 902 ?
SN 1006 Magnituda -7.5 a neco prez 7000 svetelnych let daleko
SN 1054 Magnituda -6 a 6500 svetelnych let daleko (pozustatek Krabi mlhovina)
SN 1181 Magnituda mozna -1 a nejmene 30 000 svetelnych let daleko
SN 1572 Tycho Supernova Magnituda -4 a 8000-10 000 svetelnych let daleko
SN 1604 Kepler Supernova Magnituda -2.25 az -2.5 a 20 000 Svetelnych let daleko.

SN 369, SN 437, SN 827, SN 902 jsou dost diskutabilni zaznamy, nepodlozene a kdovi, jestli a co to bylo. U ostatnich supernov se v moderni dobe nasel zbytek po vybuchu - mlhovina nebo obalka a nekdy i pulsar (neutronova hvezda rychle rotujici), i kdyz u SN 1181 to neni jiste. Mohla to byt i jina promenna hvezda. Je odhadovana magnituda -1 a vzdalenost nejmene 30 000 svetelnych let, pokud to byla supernova.

Za posledni 2000 let byly nejjasnejsi supernovy SN 1006 -7.5 (nektere udaje uvadeli az -9.5), SN 1054 -6 (nektere udaje uvadeli az -9)


Slunce za 6-7 miliard let bude take rudy obr, s prumerem okolo 300 milionu km, tedy az k akrualni obezne draze Zeme. Svitivost Slunce se postupne zvysuje. Pokud se obezna draha Zeme nezmeni, za 400 milionu let bude jiz velmi vyznamny rust teplot na Zemi, vypareni oceanu bude za vice nez miliardu let. Za 2 miliardy let uz budou teploty tak vysoke, ze nebudou ani bakterie a az bude Slunce ve fazi rudeho obra, teplota na Zemi dosahne 3000 mozna i vice. Slunce jako supernova nevybuchne. Odhodi vnejsi obalky a zbyde bily trpaslik, o hmotnosto skoro jednoho Slunce, ale velikosti Zeme. Tomu tak bude za 7 miliard let a triliony let bude bily trpaslik pomalu chladnout.
Grafy a prilohy k clankum (pokud nejsou prihlohy dostupne zde): http://meteotommy.twilightsparkle.cz/OB ... Forum_Etc/
Odpovědět

Zpět na „Témata související s počasím“