Co pozorovat u parhelického kruhu

Halové jevy a jiné optické úkazy v zemské atmosféře

Moderátor: Moderátoři

Odpovědět
Patrik Trnčák
Příspěvky: 8
Registrován: 31 kvě 2005, 22:57
Bydliště: Holešov
Kontaktovat uživatele:

Co pozorovat u parhelického kruhu

Příspěvek od Patrik Trnčák »

Co pozorovat na parhelickém kruhu

Parhelický kruh – vzácnější halový jev, vznikající mnoha různými způsoby, například odrazem na destičkách s horizontální základnou nebo na sloupcích s hlavní osou vertikální – může vypadat jako kompletní kružnice obepínající obzor nebo jen její části, nejčastěji známé jako protažená parhelia (anglicky „parhelion tail“).

V tomto článku bych chtěl upozornit na jevy vzniklé při kompletním parhelickém kruhu. Představme si situaci, kdy vidíme kompletní parhelický kruh a Slunce je ve výšce například 25° nad obzorem. Pořád mějme na mysli ideální podmínky, krystalky apod. Jako první si všimneme, že kruh od slunce po parhelium je slabší, zatímco od parhelia dále za slunce zjasňuje a je širší (1). Zaměříme se ale na jevy v oblasti protislunce (anglicky Anthelic point). Nejjasnější budou pravděpodobně 120° parhelia (paranthelia), která uvidíme jako jasné skvrny (většinou bílé, výjimečně růžově zbarvené). Kromě nich se však mohou objevit další skvrny, před či za 120° parhelii. Pokud takové skvrnky uvidíme, je důležité pořídit několik fotografií v určitých intervalech, aby se mohl vyloučit jasnější oblak.

Mezi takové „skvrnky“ patří Liljequistova parhelia, která můžeme pozorovat při extrémních podmínkách, nacházejí se za 120° parhelii a jsou protažená a více difusní. Další mohou být 134° parhelia, ale zatím není známa jejich dokumentace, pokud vůbec někdy v přírodě vzniknou. V oblasti 120° parhelií můžeme také spatřit různé barvy, zatím jsou známy případy modré, zelené a červené. Podle mě může jít o velmi jasná Liljequistova parhelia, podobně jako u velmi jasných parhelií také vidíme jejich barvy.

Další „parhelia“ můžeme vidět i před 120° parhelii. Jsou to tzv. 90 – 98° parhelia (záleží na výšce Slunce), ale jejich objevení se také spadá pod extrémní podmínky. Přesně naproti Slunci lze zahlédnout tzv. protislunce (antihelium). Může vzniknout jako samostatný jev (speciální krystalky s Parryho alternativní orientací) nebo jako jasný bod, vzniklý křížením několika oblouků. Pokud vidíme jasnou skvrnu naproti Slunci, zkusme zde vypozorovat protisluneční oblouky. Především to jsou oblouky Trickerovy, Greenlerovy a Wegenerovy (2). Trickerův oblouk vypadá jako velké X, přičemž záleží na výšce Slunce jak bude toto X rozevřené. Stejně tak i Greenlerovy oblouky tvoří tvar písmene X, ale jsou spíše difusní než Trickerův oblouk. Wegenerovy oblouky lze lépe pozorovat výše nad parhelickým kruhem, ale ve vzácných případech mohou také projít protisluncem.

Tento článek jsem napsal z důvodu několika pozorování „podivných“ skvrn na parhelickém kruhu u nás (3). Také bych chtěl apelovat na všechny pozorovatele, kdyby náhodou viděli parhelický kruh kompletní, aby se zaměřili na jeho protisluneční stranu, než na sebe jasnější parhelia či dotykové oblouky. Jako vždy a ve všem i tady platí, že nejvzácnější jevy jsou ty nejslabší a proto také často opomíjené fotografy či pozorovateli.

(1.) V určitém případě (při větší výšce Slunce) můžeme dokonce vidět parhelický kruh jak je u Slunce jasný a ostrý a dále od parhelií slábne a je difusní. Je to způsobeno jak krystalky tak i výškou Slunce.

(2.) Všechny protisluneční oblouky se mohou nazývat Tränkleho oblouky podle vědce, který je zkoumal mezi prvními.

(3.) Pozorování: Martin Popek (Liljequistova parhelia ?), Roman Maňák (???) a Miroslav Brož (modrá skvrna na parhelickém kruhu ?).

Obrázek je zatím zde: http://krabky.webpark.cz/11.jpg

Pohled směrem k protislunci. Velké X tvoří Trickerovy oblouky a Greenlerovy oblouky (difusní oblouky). Přes antihelium se také kříží oblouky Wegenerovy. Na parhelickém kruhu jsou jasná 120° parhelia a také Liljequistova parhelia (to zjasnění za 120° parhelii). Oblouk mezi parhelickým kruhem a Wegenerovým obloukem (tedy ten nad 120° parhelii) je subhelický oblouk. Tlustá čára představuje obzor. Výška Slunce je 25°. Simulace vznikla v programu HaloSim.
Halové jevy - kouzla oblohy
Odpovědět

Zpět na „Optické jevy v atmosféře“