Boční déšť

[langmann]

Určitě jste se setkali stim že prší z boku, popř. ze směru šikmého či jinak. Nemáte někdo trik jak i tento déšť měřit? Můj srážkoměr toto nedokáže přesně zachytit

[filip]

Určitě jste se setkali stim že prší z boku, popř. ze směru šikmého či jinak. Nemáte někdo trik jak i tento déšť měřit? Můj srážkoměr toto nedokáže přesně zachytit

Záleží na konstrukci srážkoměru. U nás se na profesionálních stanicích používají jednak původní manuální srážkoměry (tzv. Normální) se záchytnou plochou 500 cm2 a v poslední době i automatické (člunkové a váhové). Co jsem měl možnost vidět, tak vždy je sběrná nádoba dostatečně vysoká aby se minimalizoval odraz kapek mimo nádobu. Toto se ale nedá říci o většině srážkoměrů, které jsou dodávány k těm "hračkám", které používáme my amatéři. Čili podle mě je důležité, aby srážkoměr tvořila nádoba, která při pohledu ze zhora má např. 10 cm konstatní průřez a tepre pak se zužuje do nějakého hrdla k čidlu.

Další možnosti jsou různé chrániče (např. Nipherova nálevka) která se u nás používá zejména u srážkových totalizátorů (fotka např v tomto článku)

[Michal Geryk]

"Boční déšť" je zajímavý pojem . Rozhodně se nikde oficiálně srážkoměry nenaklápí směrem k padajícím srážkám, protože by výška vodního sloupce v takovémto srážkoměru byla odlišná (vyšší) od toho, co skutečně dopadne na zem. Teoreticky je jedno, jestli plocha srážkoměru je 1 cm2, 500 cm2 nebo 1 km2. Samozřejmě teoreticky "matematicky".

[filip]

"Boční déšť" je zajímavý pojem . Rozhodně se nikde oficiálně srážkoměry nenaklápí směrem k padajícím srážkám, protože by výška vodního sloupce v takovémto srážkoměru byla odlišná (vyšší) od toho, co skutečně dopadne na zem. Teoreticky je jedno, jestli plocha srážkoměru je 1 cm2, 500 cm2 nebo 1 km2. Samozřejmě teoreticky "matematicky".

Také jsem nepsal, že to záleží na ploše. 500 cm2 jsem uvedl jen pro lepší identifikaci srážkoměru a pro představu oficiálních srážkoměrů oproti nějakým 60 - 70 cm2 u amatérských stanic. Na druhou stranu větší plocha = větší přesnost měření - hlavně tedy odečtu hodnot.

Pro přesnější měření "bočního deště" tedy (dle mého názoru) má vliv hlavně hloubka srážkoměru a skupenství srážek. U sněhu je vyšší šance že vítr "vyfoukne" již spadlou vločku mimo srážkoměr. Fuj to je věta ale snad si rozumíme. A tady pomáhá i vyhřívání srážkoměru, jakmile se vločka rozpustí je menší šance že ji vítr odnese pryč.

Teoreticky "matematicky" je nesmysl tohle téma řešit, protože na úhlu dopadu by nemělo záležet. "Šikmý déšť" je teoreticky hustší a dopadá na menší záchytnou plochu. Selským rozumem - nakonec každá kapka dopadne na zem, že?

[Michal Geryk]

Srážky se měří a musí měřit vzhledem k horizontální ploše. Třeba za bouřky a při téměř "vodorovném" dešti spadne více srážek na stěnu domu než na zem, ale toto nemá cenu měřit. Doufám, že si rozumíme.

WMO používá záchytnou plochu právě těch 500 cm2 a asi ví proč. Teoreticky "matematicky" by to sice mělo být jedno, ale praxe je opravdu odlišná od teorií.

[langmann]

Jo mě spíš šlo jestli nemáte nějaký nápad jak toto zpřesnit, protože "hračka" Topcom 265 ne má srážkoměr velmi plýtký a kapky se odražejí pryč. Jediné co mě napadlo je udělat hranatý komín o stejné světlosti jako je tvar srážkoměru a ten nainstalovat na hrdlo srážkoměru, kapky sice odskočí, ale zvětší se tím pravděpodobnost, že stečou zpět...

[storm_ice]

Jo mě spíš šlo jestli nemáte nějaký nápad jak toto zpřesnit, protože "hračka" Topcom 265 ne má srážkoměr velmi plýtký a kapky se odražejí pryč. Jediné co mě napadlo je udělat hranatý komín o stejné světlosti jako je tvar srážkoměru a ten nainstalovat na hrdlo srážkoměru, kapky sice odskočí, ale zvětší se tím pravděpodobnost, že stečou zpět...

hehe to mě napadlo taky, už jsem přemýšlel z čeho, jestli plech či nějaký plast. Když už jsem řešil tohle, tak sem přemýšlel i o "zimním" nástavci na sníh a rovnou tam zabudovat vyhřívání, otázkou je co to udělá když nateče voda na zmrzlou kolíbku- když tam voda z části přimrzne, bude to pak asi měřit špatně

[jirkapocatky]

Řekl bych že zvýšit aspoň o 10 cm obvodový plášť nádoby srážkoměru je dobrý a pomocí plechu i snadný úkon.Ještě lepší by bylo nechat si u klempíře zhotovit zcela nový trychtýř stejného půdorysu ale i s boční stěnou tak aby vlastně zůstal z původního srážkoměru jen spodní díl s kolíbkou a elektronikou.Celoplechový vrchní díl srážkoměru se pak už lépe řeší co se týče vyhřívání.Nehrozí propálení plastu a plech lépe rozvádí teplo po celém plášti.Tak by se snad dostatečně ohříval i prostor pod nádobou aby nezamrzala kolíbka.Ten by šel následně z venku omotat topným kabelem který se používá například do okapů a nebo kutilsky použít nápad airwavemagica s topným drátem z vyhřívané autodečky(12V)Následně by se to celé omotalo nějakým izolátorem.Omlouvám se že jsem trochu odbočil svým příspěvkem od původního námětu který se netýkal vyhřívání.