Bouřka 6. 8. 2000 - Ostravsko především
Napsal: 21 úno 2008, 03:23
Nějak mě napadlo napsat dojmy o této poměrně známé bouřce. I když Karvinou přímo nezasáhla, povím něco jiného. Zrovna jsem v ten horký suchý den jel s rodiči i prarodiči do Jeseníků na Praděd; tak jako každý rok...
V té době jsme se vůbec nezajímal o počasí, ale jeden z impulsů zřejmě ano. Na samotném Pradědu bylo v ten den 25°C, a přitom v nížinách jen kolem 29°C, tedy že by nějaká abnormalitka?! 
No určitě to byl již znak toho, že teplý vlhký vzduch stoupá, a proto tak sucho. Když jsem tak teď surfoval na netu, tak mě až s hrůzou překvapil čas "útoku" bouře. Kolem 20:00. A to jsme jeli odtamtud, a hned byla tma už kolem 18:30, tedy ta bouřka musela zastínit snad půlku oblohy, že již nebylo vůbec světlo?!! Píšu to zmateně - prostě čas neodpovídal svitu... 
No někde před Bruntálem jsme již měli za zadkem tu nestvůru - nejkrásnější blesky, co jsem viděl, a ta fialově tmavá obloha! V Ostravě bylo již slyšet hřmění a pamatuji si, že jsem hnal rodiče, ať jedou rychle domů (jak bych předvídal, co se bude dít v následujících chvílích?! 
No pak doma jsem se díval z okna, jak se blíží, no a pro Karvinou si naštěstí (pro mě naneštěstí ) připravila jen dlouhotrvající krupobití minikrupkami. Potom na druhý den už jen volala teta, co se stalo v Havířově - Šumbarku, no a já jen tiše záviděl. Prý jim jako jediným se v baráku nerozbilo ani okno.
V té době jsme se vůbec nezajímal o počasí, ale jeden z impulsů zřejmě ano. Na samotném Pradědu bylo v ten den 25°C, a přitom v nížinách jen kolem 29°C, tedy že by nějaká abnormalitka?! No určitě to byl již znak toho, že teplý vlhký vzduch stoupá, a proto tak sucho. Když jsem tak teď surfoval na netu, tak mě až s hrůzou překvapil čas "útoku" bouře. Kolem 20:00. A to jsme jeli odtamtud, a hned byla tma už kolem 18:30, tedy ta bouřka musela zastínit snad půlku oblohy, že již nebylo vůbec světlo?!! Píšu to zmateně - prostě čas neodpovídal svitu... No někde před Bruntálem jsme již měli za zadkem tu nestvůru - nejkrásnější blesky, co jsem viděl, a ta fialově tmavá obloha! V Ostravě bylo již slyšet hřmění a pamatuji si, že jsem hnal rodiče, ať jedou rychle domů (jak bych předvídal, co se bude dít v následujících chvílích?! No pak doma jsem se díval z okna, jak se blíží, no a pro Karvinou si naštěstí (pro mě naneštěstí ) připravila jen dlouhotrvající krupobití minikrupkami. Potom na druhý den už jen volala teta, co se stalo v Havířově - Šumbarku, no a já jen tiše záviděl. Prý jim jako jediným se v baráku nerozbilo ani okno.