Amatérská meteorologická společnost, z.s.

Díval jsem se trochu do historie a našel jsem zajímavou zimu 1987/1988. Tehdy taky nebyl na horách skoro žádný sníh až do 20. ledna. Pak napadlo 30 cm a až do 9. února se zase nic nedělo. Ale potom nastalo víceméně stabilní SZ proudění a v Krušných horách napadlo za zhruba měsíc (od 10.února do 15. března) 250 cm sněhu !!!

Sice je zde téma prognóza této zimy,ale já bych si dovolil trochu předčasně bilancovat.Možná to bude pro některé z vás,co jste z nížin trochu mylné,když jste zvyklí na zimy beze sněhu,ale já tady od nás mohu prohlásit -a že už nějaký rok počasí sleduji...Letos to je první zimní období co nepřišla zima.Už jsem o tom dříve četl v souvislosti s oteplováním země,že jednoho roku prostě nenapadne sníh a bude teplo celou zimu,ale připadlo mi to jako vzdálené sci-fi...a ono se to stalo už takhle brzy,pokud opomeneme krátké zimní epizody z počátku listopadu,období konce prosince a okolo 20. ledna.
I když v minulosti byly zimy vyloženě teplé jako v už jinde zmiňované zimě 1987-88,přece jen zima vždy dorazila.Letos nic.Vyniklo to o to více,že loni jsme si užili zimu tuhou a nekonečnou na hony vzdálené té letošní.Ono tady u nás v podkrkonoší mnohdy když byly teplejší zimy napadlo něco mokrého sněhu,pak to roztálo,nebo byl sníh jen občas,ale aby většinu zimy bylo teplo bez sněhové pokrývky-to je novinka.
Aby to nebyl pohled zkreslený hodil jsem řeč s mnohem staršími známými a ti mi potvrdili,že tohle nepamatují,aby za celou zimu vlastně nebyla zima.
Docela se zvědavostí-snad i obavami čekám na vývoj počasí v letní polovině roku.Dalo by se říci,že nekonečné anticyklonální počasí konce minulého roku kopírovalo loňský horký červenec a deštivý leden seděl na srpen.Tak si myslím,že i letos nás mohou potkat dlouhá horká,velmi suchá období,následované vydatnými dešti-které ovšem přijít,protože jak víme v létě se frontám nad rozpálený kontinent mnohdy moc nechce a končí to u lokálních bouřek hlavně v západní polovině našeho území.A tak suchá horka mohou nabýt extrémní sily.Možná nám napoví další průběh roku hlavně jara zda-li nastolené kladné odchylky v průměrných teplotách se udrží a přinesou teplé jaro a tropické léto,nebo po teplém jaru a ohřátí kontinentu bude následovat deštivé léto-vliv oceánu je letos velmi silný.I tato možnost je velmi reálná a nám nezbude než si počkat,protože není žádná předpověď,která by to dokázala alespoň naznačit.
Uvidíme po skončení zimy astronomické,jak dopadnou všechny propočty zimy skončené a kam se tato zima zařadí.Bude to určitě do podobných míst jako ta loňská,jen na opačném konci.

Za normálních okolností je půda v této roční době bláto. Nyní je stav takový, že na mnoha místech v lese kopnete a půda se vám rozdrolí pod rukama jak je vysušená. Platí to aspoň pro Vítkovsko.

Srážkový deficit na stř. Moravě je značný. Např. v nedaleké Olomouci je roční normál (1961-1990) 570,0 mm srážek, ale spadlo srážek pouze:

2006 - 513,1 mm
2005 - 455,2 mm
2004 - 510,5 mm
2003 - 448,8 mm
2002 - 556,2 mm

V Přerově je normál asi 610 mm, ale úhrny budou podobné.

Zdroj ČHMÚ http://www.chmi.cz/meteo/ok/infklim.html .

tak u nás je bláta až moc, v lese tedy nevím, ale takové sucho tu mít nebudem. Dokonce u nás za barákem, pokud více prší, je na cestě louže a pokud si pamatuju dobře tak ať jako malá nebo přechodně hodně velká tam je pořád snad už od října. Když to porovnám s loňským rokem, kdy bylo podstatně větší sucho, má tato zima alespoň jednu výhodu - není tolik prachu a špíny po zbytcích sněhu.

Jedna taková malá odbočka mimo.

Pro Michala Koupého: Jestli chceš vidět obrovské množství motýlů sice jen jednoho druhu, ale i tak to stojí za to, tak si zasaď záhon 2 x 4 metry a na něm vysej rostlinu Echinacea purpurea. To množství motýlů ti možná vyrazí dech. A taky uvidíš několik druhů čmeláků, rovněž v množství ne zrovna malém. Květy vydrží několik týdnů.

pro gerykm:

Je zajímavé, jak se to v poslední době otočilo. Východ vysychá a západ vlhne. V Krušných horách je situace opačná než na střední Moravě. Od roku 1998 došlo ke skokovému nárůstu srážek o 180 mm ročně. Pro ilustraci uvedu dvě stanice z různých oblastí Krušných hor:

Fichtelberg (1214 m), střední Krušnohoří:
průměr 1961/1990 1117,0 mm
průměr 1988/1997 1035,8 mm
průměr 1998/2005 1213,4 mm

Přebuz (905 m), západní Krušnohoří:
průměr 1961/1990 neznámý (stanice měří od roku 1988), ze srovnání s okolními stanicemi ale vyplývá 1140-1170 mm
průměr 1988/1997 1042 mm*
průměr 1998/2005 1222 mm*

* data z Přebuzi jsem našel v dokumentu Výzkumného ústavu lesního hospodářství, který se zabýval vlivem srážek na změnu plošného přírůstku smrku. Tato data pravděpodobně pocházejí ze srážkoměrné stanice ČHMÚ, pro jistotu je beru s určitou rezervou.

Chtěl bych ještě dodat, že Krušné hory ve druhé polovině 20. století docela rychle vysychaly (kromě 60. let). V období 1901-1950 bylo celé Krušnohoří vlhčí průměrně o 100 mm než v období 1951-2000. Tuším, že by to mohlo být způsobeno přibýváním JZ proudění, které Krušným horám nesvědčí (na šumavském Březníku naopak došlo k nárůstu srážek). Jsem zvědavý, jak dlouho trend, který nastal v roce 1998, vydrží.

V každom prípade, MetOfficu to pre zimu 2006/7 vyšlo. Teploty nadpriemerné, zrážky priemerné.

Nové prognózy MetOfficu pre leto 2007 hovoria o historicky extrémne teplom lete s pravdepodobnosťou cca 70%. K zrážkam sa nevyjadrujú, pretože markery sú "zatiaľ nejasné".
Uvidíme.