Otázka : jak by se dalo vyjádřit početně třeba v procentech naměřená hodnota ze solárního čidla W/m2, pokud by se neměřilo standardně jako u našich stanic
to znamená čidlo ve vodorovné poloze, ale pokud bych měl panel který se bude otáčet za sluncem - sleduje pohyb východ - západ, to znamená paprsek by dopadal téměř pořád kolmo.
Nejedná se mi o měření, ale využití maxima záření pro ohřev vody ve střešním panelu.
Solární panel
Moderátor: Moderátoři
-
- Příspěvky: 45
- Registrován: 29 říj 2006, 17:18
- Meteostanice: OREGON WMR 300
- Bydliště: Němčičky 254 m n.m. okr. Břeclav
- Kontaktovat uživatele:
- fractal
- Příspěvky: 2399
- Registrován: 05 led 2007, 08:33
- Meteostanice: DAVIS Vantage VUE
- Bydliště: Podivín okr. Břeclav; 170 m.n.m.
- Kontaktovat uživatele:
Re: Solární panel
No pokud vím, tak na Zemi dopadá cca 1400 W/m2, na povrch se dostane cca 1/2 tedy asi 700 W/m2 bráno na plochu která je kolmá na dopadající paprsky. Takže teoreticky pokud by bylo jasno dopadá od východu po západ Slunce stále 700 W bez ohledu na roční dobu. problém je ale absorbce v atmosféře. Čím je Slunce níž, tím prochází větší vrstvou atmosféry. Kdybychom vzali dráhu paprsků v atmosféře, když je Slunce v nadhlavníku (třeba na rovníku) jako 1 (Slunce je 90 °nad obzorem), tak ve výšce a ° nad obzorem prochází vzdáleností x = 1 / sin a (za předpokladu že Země je placatá). A tedy dopadající energie se snižuje na 700 * sin a. Když Vezmeme v úvahu, že Země je kulatá, tak při obzoru neprochází Slunce nekonečnou vrstvou atmosféry ale konečnou, a tak trošku hřát bude ale myslím, že je to vcelku zanedbatelné (to zakřivení).
Toto je samozřejmě teorie při čisté obloze, většinou se absorbce paprsků v atmosféře silně mění v závislosti na počasí.
Jinak takový přehled kolik na vodorovnou plochu energie dopadne za rok je třeba tu: http://oei.fme.vutbr.cz/jskorpik/obrazky/63.png.
Kdyby jsme tedy vycházely s těchto empirických dat (a ne z hypotetické úvahy výše) a použili stejné geometrické předpoklady, tak musíme energii uvedenou na obrázku podělit sinem průměrné výšky Slunce nad obzorem (cca 40 °) abysme zjistili, kolik pochytají panely navíc, když budou natáčecí, tedy stále kolmé na sluneční paprsky. Osobně bych počítal spíš s úhlem tak 50 °, protože většinou Slunce svítí v létě, kdy je výš.
Konkrétně když se mrkneme, že jih Jižní Moravy za rok nachytá 1100 kWh/m2, tak pokud budeme mít natáčecí panely nachytáme maximálně tak 1710 kW/m2 (40 °) či jen 1440 (50 °)
Toto je samozřejmě teorie při čisté obloze, většinou se absorbce paprsků v atmosféře silně mění v závislosti na počasí.
Jinak takový přehled kolik na vodorovnou plochu energie dopadne za rok je třeba tu: http://oei.fme.vutbr.cz/jskorpik/obrazky/63.png.
Kdyby jsme tedy vycházely s těchto empirických dat (a ne z hypotetické úvahy výše) a použili stejné geometrické předpoklady, tak musíme energii uvedenou na obrázku podělit sinem průměrné výšky Slunce nad obzorem (cca 40 °) abysme zjistili, kolik pochytají panely navíc, když budou natáčecí, tedy stále kolmé na sluneční paprsky. Osobně bych počítal spíš s úhlem tak 50 °, protože většinou Slunce svítí v létě, kdy je výš.
Konkrétně když se mrkneme, že jih Jižní Moravy za rok nachytá 1100 kWh/m2, tak pokud budeme mít natáčecí panely nachytáme maximálně tak 1710 kW/m2 (40 °) či jen 1440 (50 °)