Nedá mi to se k věci nevyjádřit a uvést některé věci na pravou míru.
a) přepólování magnetického pole Země.
Je pravda co říká Tomáš, magnetické pole skutečně zasláblo o asi 10% za posledních 10 let a došlo ke zvětšení prostoru, kudyma může přímo pronikat sluneční vítr do polárních oblastí, z původních ca 10°na více než 20°. Zemský magnetický pól, jak ukazují dlouhodobá měření, se posouvá čím dál rychleji ze severní Kanady směrem k S Sibiři, v současnosti asi o 50km/rok. I kdyby šlo o nástup přepólování, což v současnosti nemůže nikdo ani popřít ani vyvrátit, tak v tom nevidím důvod k přehnaným obavám. I s ohledem an to, že život na Zemi přežil všechnaa předešlá přepólování našeho mag. pole, je velmi nepravděpodobné, že by došlo k jeho úplnému vymizení. Některé současné studie naznačují, že při přepólování dojde pouze k dočasnému zeslabení magnetického pole s možností přechodné změny jeho charakteru z bipolárního na multipólové, kdy by se mohlo vyskytovat í více magnetických pólů stejné polarity zároveň. Co by bylo ohroženo by byla zejména energetika a naše závislost na elektřině, takový stav magnetického pole by totiž nejspíš vedl k možnosti daleko silnějších geomagnetických bouří, než jaké známe v současnosti.
b) rok 2012
V poslední době se po internetu doslova rojí hromady všemožných spekulací o událostech v roce 2012 podle údajného proroctví Mayů, což si přímo dovolím označit za zhovadilost a účelovou manipulaci. Proč? Když pominu bezdůvodnost obav z koncem světa kvůli každému konce nějakého kalendáře, tak zejména proto, že v posledních 20 letech totiž výskum dvou historiků ve spolupráci s astronomem, mj. plně český tým, dokázal z mayských pozorování, že převod dat mayského kalendáře do našeho křesťanského letopočtu byl proveden chybně. Skutečný konec mayského velkého cyklu nastane až 14.12.2116. Astronomické záznamy Mayů při tomto novém navázání kalendáře nejen, že přesně sedí s našimi výpočty poloh planet a astronomických úkazů ale ukázali nám, že mayská pozorování byla obsáhlejší, než jsme si mysleli. Každopádně na tuto argumentaci, chybné navázáním dvou odlišných kalendářů, zastánci všemožných kospirací neslyší, protože se jim to nehodí do krámu.
Argumenty kolem roku 2012 jsou různé od reálnějších hrozeb, jako jsou solární bouře, po naprosté zhovadilosti počínající údajným seřazením Slunce se středem galaxie(k čemuž víceméně dochází každý rok) a konče nějakou transformací života, kde některé články bych čekal spíše od lidí s nějakou duševní poruchou, nebo po silné dávce halucinogenů.
Solární bouře jsou jevem, který tu je od počátku existence Slunce a byly dřívě daleko silnější, což je u mladých, rychleji rotujících hvězd běžné. Naší slabinou v tomto případě je naše rostoucí závost na elektronice a elektřině všeobecně, ale pravděpodobnost, že by došlo na solární bouři takové síly a konfigurace, že by zdevastoval naše rozvodné systémy, je velmi malá. Navíc minulé solární bouře nás donutili, přijmout určitá opatření, k jystým škodám by samozřejmě nejspíš došlo ale nevěřím, že by byly naprosto likvidační.
c) planeta Tyché, nebo pověsti o údajné Nibiru
Sami astronomové, kteří přišli s teorií o planetě Tyché, popřeli zprávy novinářů o tom, že těleso opravdu existuje. Jde pouze o teorii, protože jejich práce naznačují, že komety k nám z Oortova mračna nepřilétají rovnoměrně ale z jednoho směru trochu více a tak předpokládají, že nějaké velmi vzdálená, velmi hmotná planeta mění jejich dráhy a posílá je ke Slunci. Protiargumentem ale je, že zmíněná práce obou astronomů použila jen jisté procento známých komet, které je dost malé na to aby se dalo dělat takové objektivnější závěry.
A ad Nibiru, viděl jsem už dost článků kde autoři dokonce plaší, že nafotili Nibiru. Ať už za ni vydávají odlesky v objektivu foťáku či něco dalšího, je to stejný nesmysl, jako např. chcemtrails. Kdyby totiž takové tělěso a tak hmotné jak je popisováno existovalo, nejen, že by muselo být vidět dlouho před svým příletem, ale už dávno by se muselo projevit gravitačním působením na dráhy nám známých planet, které dokážeme dnes měřit a vypočítávat s neuvěřitelnými přesnostmi. Nic z toho se ale neděje.
Pokud je tu reálná hrozba z vesmíru, tak je to asteroid Apophis. Tahle mrška nás těsně mine v roce 2029, bude do nás zkoušet narazit v letech 2036 a znovu pak tuším 2056, 2068 a ještě několikrát do roku 2110. Tohle je poměrně vážná hrozba už.
Když se ale podívám jaké kroky k vlastní likvidaci tu děláme my sami, ať už jde o úpadek morálky a hodnot celé společnosti, nebo nesmyslnou politiku EU ve stylu zákazu žárovek a přitom nuceného dovážení všeho přes polovinu kontinentu až po dost mizerné hospodaření s krajinou, půdou a vodou, tak myslím, že není potřeba ani nějaký dopad asteroidu, či jiná katastrofa abysme měli vážný průser.
d) Ad spokojenost s dobou a víra.
Nikdy to nebylo ideální, mezi lidmi, zejména těmi "nahoře", vždycky byli, jsou a budou, jak dnes říkáme, "dobytkové". Morálně to nikdy taky nebylo úplně ideální, ač některé věci dneska jsou postavené na hlavu. V dnešní době je ale ta možnost, že polovina našich dětí neumře v bolestech na tyfus, záškrt a podobné svinstva, nemrzačí jim těla dětská obrna. Nemusíme se brodit řekami splašek na ulicích a pak se divit, že máme mor, v posledních desítkách let v našich zemích nedošlo na války ani hladomory. Samozřejmě je tu i spousta negativ co dříve nebyla, ale spousta jich už neexistuje. Sám za sebe můžu říct, že mě život naučil vážit si toho co mám, vážit si toho kde žiju a v jaké době a být za to vděčný, protože mohlo být daleko hůř a ještě může někdy být i hůř. Takže Bohu díky za to všecko co mám, bo nic z toho není taková samozřejmost, jak si často sposta z nás myslí.