Meteorologické/hydrologické extrémy - Úpicko 18. - 20. stol.

Různé projevy extrémního počasí u nás i v zahraničí. Vedra, mrazy, sucha, povodně, vichřice, sněhové kalamity, všechno sem!

Moderátor: Moderátoři

Odpovědět
Uživatelský avatar
Tomáš Prouza
AMS
Příspěvky: 2349
Registrován: 22 kvě 2005, 17:45
Meteostanice: Davis Vantage Pro 2
Bydliště: Velké Svatoňovice, okr. Trutnov, 370 m n.m.
Kontaktovat uživatele:

Meteorologické/hydrologické extrémy - Úpicko 18. - 20. stol.

Příspěvek od Tomáš Prouza »

Jak jsem tu již sliboval, podařilo se mi získat další záznamy o meteorologických a hydrologických extrémech v našem regionu, a to dokonce i v 18. století. Přepisy jsou doslovné, včetně případných chyb. Kurzívou v závorkách jsou moje dodatky (převody jednotek, poznámky, teorie)

17. červenec 1736

Roku 1736 dne 17. Juli (července) v noci přišla velká povodeň, která v Bohuslavicích 2 chalupy strhla, zde v Úpici vzala panskou kulnu a konírnu, u mlýna Ludrova chlívy s dobytkem, most velký a rubený plot u děkanské zahrádky. Pobrala velkomlynářce Dorotě Ludrové panské konírny, kůlnu, chlévy s pěti kusy dobytka.

Rok 1740

L.P. 1740 dne 9. Januari (ledna) začalo tak velice mrznout po 3 dni, že v ledu ptactvo pomrzlo. Taky v tom roce se opozdily žně, teprve se nejvíce klidilo obilí po sv. Bartoloměji (konec srpna) v tom týdnu nebo se opozdily (žně) skrze nečasy. Obilí staré platilo 3 zl. a nové 22 zl. Na podzim pomrzlo ovoce, ještě nebylo dozralé, jabka, hrušky a slívy neb jest na stromy napadl sníh. Dne 20. Decemb. (prosince) bylo veliké povětří a při tom též velké rozvodnění, tak že od těch dvou živlů velikých škod povstalo, stavení a stromoví se vyvracelo.

10. června 1829

L.P. 1829 dne 10. června přišla ze Sněžných hor tak veliká voda, že se po Poříčí všady rozlila a trvala v jedné míře 20 hodin. Nadělala veliké škody u našeho městečka, neb proti Velbabě na Závodí utrhla kus obce as pro tři věrtele a pryč vzala, kterážto správa na řece několik let stála.

Jaro/léto 1842

Počasí roku 1842 bylo smutné, poněvadž od jara až do pozdního léta nepršelo a následkem sucha polní plodiny, zejména brambory a tráva nevyrostly. Malé potoky a studně vyschly docela, takže se voda pro potřebu přivážela z daleka. Z nedostatku píce byl dobytek tak levný, že 1 libra masa stála 3 kr.

21. srpna 1842

Dne 21. srpna (1842) snesl se nad okolím Radče prudký liják, podobný průtrži mračen, který se rozšířil na zdejší předměstí Podrač a způsobil zde veliké škody. Dravý proud hrnul sebou kameny 2 – 3 centy těžké (více jak 150 kg), potrhal břehy, rozryl silnici i pěšiny, kdež povstaly díry hluboké 6 – 8 střeviců (1,8 - 2,5m) a voda sebrala 3 lávky. Z Radečky hnala se voda s kamením a štěrkem do řeky, kdež se kamení hromadilo, dále na Závodí, kdež poškodilo cestu k Suchovršicům. Škody dala vrchnost vyšetřiti, načež přikvačeno k opravám, jež vyžádaly si nákladu 310 zl. Především byl potok Radečka vyčistěn, pak zřízeny nové 3 lávky, vyštěrkována silnice a postavena v délce 98 sáhů (185 m) u potoka u silnice tarasní zeď ve výšce 2 střevíců 3 coule (cca 70 cm) a v síle 1 střevíce 6 coulů (cca 45 cm), aby na příště voda nepoškodila silnici.

19. června 1843

Rok 1843 stal se památným povodní záhubnou v údolí, kteráž protéká potok do Úpy padající při šesti vesnicích: Lhotě Zákostelecké, Olešnici, Lhotě Řešetově, Studnici, Třtici a Zliči. V pondělí 19. června 1843 po 20 stupňovém vedru (nejspíš Reamurovy stupnice, což je 25°C) 5. hodinou po polední přihnala se bouře s deštěm od západu do hrabství Kladského. Avšak po dvou hodinách zpět se vrátila při hřmění a blýskání. Mračna zkázonosná hrnula se v skoku trhavém od severu k jihu, an oblak vyšší od jihu k severu zvolna plynul. Čára dělící je šla od Žernova ke Lhotě Řešetově. Po chvíli začaly se vířiti v kotouče obojí mraky hnědosivé, váleti se přes se a k zemi nížiti, an dole panovalo mrtvé ticho, ptáčka tu nebylo slyšeti ani viděti, i psík se úzkostně k nohoum mým vinul. A již opodál k severu od Bohušína ozývá se hučení a tření v oblacích, silné proudy víchrové otřásají stromovím, krůpěje velké prolétají, obzor nebeský zahaluje se příkrovem záhubou obtěžkaného mračna – obloha jakoby se protrhla a kroupy ledové, co ořechy lískové ba i malé vlaské sypaly se dolů, zničena tu na mnoze úroda na polích i v zahradách, na to lijavec hustý celou téměř hodinu trvající zaplavil údolí a když se byly po hodině desáté hráze rybníků pode Lhotou a Olešnicí protrhly, voda na 4 – 6 loket (až 3,5 metru) údolí pokryla, o půl noci dovršena hrozná zkáza a spoušť.
Velmi zajímavý popis oblačnosti.

17. července 1882

Dne 17. července t.r. (1882) v poledne postihlo zdejší krajinu krupobití a politování hodná živelní pohroma následkem povodně. V Havlovicích padlo něco málo krup, zato však Malé a Velké Svatoňovice zakusily toho zla měrou největší. V Malých Svatoňovicích na nádraží vytloukly kroupy mnoho oken, přádelna tamtéž musila přestat pracovat, neboť všechna okna se vysypala. V tu dobu řádila bouře spojená s krupobitím a následek toho byl, že v noci ze 17ho na 18ho července přivalila se velká voda, která mnoho škod nadělala. Průtržemi mračen a ještě více zaplavením na břehu Úpy ležících obcí bylo mnoho chudých obyvatelů krkonošského pohoří v několika hodinách těžce poškozeno, jejich obydlí prudce ženoucím se proudem zbořena, polní plodiny, louky a zahrady zničeny. Nejvíce vodou tou poškozeny jsou osady v Krkonoších. Dunkenthal (Temný Důl) jest úplně zatopen, řečiště zaneseno a řeka proudí osadou. Kde jaké dříví, vše voda vzala, takže se škoda může na mnoho tisíc páčiti. Nejvíce dříví zůstalo ležeti u Zliče a České Skalice. Také mnoho mrtvol a dobytka vytaženo. Obilí a plodiny kolem břehu Úpy blátem a mazem jsou zanešeny a tím naděje na bohatou žen zničena. Brambory, které blátem a bahnem zanešeny byly začaly hned černati a hníti. V Havloviích o vodě se zvědělo teprve kolem 2. hodiny v noci, ač v Úpici o 10. hod. dostali telegrafickou zprávu z Trutnova, že přijde velká voda. Snad poslali posla se zprávou, ale posel nedošel ani ku škole. Na horním konci obce Havlovické musil někdo zprávu podat, protože tam již o 11. hodině o vodě věděli a také se stěhovali. Voda stála až do bílého rána. Podobná povodeň nebyla zde od r. 1849.

Velká povodeň na řece Úpě 29. a 30. července 1897

Vzdor nepříznivému jaru slibovalo osení ozimní roku 1897 vydatnější žeň než léta předešlá, i šlo jen o to, aby počasí příznivé v čas žní popřálo hospodáři úrodu dobře skliditi. Bohu žel, nastal právě opak toho. Zrovna když doba žní se přiblížila, nastalo počasí deštivé, požaté obilí zůstalo na polích 10 – 14 dní. Nejbolestnější katastrofa nastala však ve čtvrtek a pátek 29. a 30. července, tyto dny zůstanou v bolné upomínce na dlouhá léta všem obyvatelům v poříčí Úpy a Labe.

V úterý, 27. dalo se do deště a pršelo téměř nepřetržitě do pátka ráno 30. července. V horách krkonošských snesly se hrozné průtrže mračen ve čtvrtek odpoledne a večer a způsobily povodně takové, že nejsou podobných pamětníky nejen nejstarší obyvatelé krajin těch, ale ani analy živelních pohrom nevypravují o takových povodních. Jmenovitě s katastrofami r. 1858 a 1882 nelze podle rozsahu a velikosti povodně tuto srovnávati.

Ve čtvrtek odpoledne stoupla Úpa do značné výše, stoupání to však zůstalo normálním a odpoledne voda zase opadla, bylo to však na krátko, po 6té hodině odpolední stoupala voda opět sice jen zvolna, ale neustále.

Když stoupání do 9té hodiny večerní neustalo, bylo lze již předvídati, že neustane-li co nejdříve, očekávati lze velkou povodeň, jako bylo v roce 1882.

K 11té hodině v noci došel starostenského úřadu zdejšího telegram c.k. okresního hejtmanství Trutnovského, jímž se oznamovalo, že v Maršově, Vrajtě (Freiheit) (Horní Maršov a Svoboda nad Úpou) a Trutnově vystoupila voda následkem průtrže mračen v horách na 2 m a že činiti třeba veškerá ochranná opatření proti nebezpečenství povodně. Hned byli do všech přibytků na Závodí, jimž nebezpečí povodně hrozilo, vyslání městští strážníci nebo hasiči, kteří byli na kvap z příbytků neohrožených vzbuzeni. Rovněž vyslán posel na Sychrov a do Havlovic, aby na blízké hrozivé nebezpečí upozornil. Do Havlovic se však pro velkou vodu dostati se již nemohl.

V hostinci Antonína Vacka č. 235 byli shromážděni hasiči a několik občanů starších i mladších, kteří dobrovolně si uložili probdíti celou noc, dokud povodeň nepřejde a poskytnouti pomoci, kde bude třeba. Déšť stále se jen lil a voda stoupala. Po 11té hodině vzbuzovala Úpa oprávněnou obavu, že přijde příval neobyčejný, jemuž nebude lze čeliti a stoupání neustávalo, ba naopak v urychlené míře postupovalo. Na hladině vodní pozorovati bylo různé odplavené dříví, jako klády, polena, ploty, lávky a mosty, jehož množství větším a větším se stávalo.

Největší spousty vod přihnaly se po půlnoci a tu nastala jich zhoubná činnost. Mnohá dřeva, ponejvíce vyvrácené kmeny, zarazila se na obecní lávce u sv. Jana, starobylé to a význačné památce v městě našem, vedoucí na Velkou Závoď a postavené r. 1824. Bylo se obávati, že lávka podlehne prudkému návalu rozzuřených vod a tíži nakupeného dříví, proto dali se hasiči neohroženě do uklízení jeho, ale všecko úsilí ukázalo se býti marným, dříví nakupené nabývalo větších a větších rozměrů a o 3tí hodině ranní povolil pilíř blíže k ostrovu a s ním zřítila se celá lávka do dravých proudů , jen podlaha s trámy ji nesoucími na straně pravé k prvnímu pilíři zůstala, aby ještě hodinu vzdorovala. Bylo několik minut po 4té hodině, když i druhý pilíř povolil a lávka úplně zmizela, slouživši účelu svému od r. 1704, kdy byly pilíře vystaveny, a vzdorovavši za ten čas různým povodním a přívalům ledu, vzala touto povodní úplně za své.

Mezi tou dobou voda stále stoupala a nabyla největší výše mezi 4tou a 5tou hodinou ráno, kdy dostoupila výše 3,5 až 4 m. S rozedníváním jevil se pozorovateli pohled úžasný, ale velice truchlivý. Celé údolí Úpské podobalo se jezeru, jehož středem dravý proud unášel předměty všeho druhu, stromy, různé kusy nábytku, klády, prkna, soudky, síta apod.

Údolí Úpské bylo zde v celé své šířce od domu č. 110 až po Stráň a Skalku pod vodou, ostrov úplně zaplaven a domy na Malé i Velké Závodí kolkolem vodou obklíčeny. Před Úpicí předstoupila voda okresní silnici hned u pole Fel. Liebicha, parcela 1226 a zaplavivši ji celou až k cestě na Závoď vedoucí, hnala se mohutným proudem po pozemcích zde ležících...

15. července 1907

Červencová povodeň t.r. (1907) byla značně velká, největší po známé povodni v roce 1897. Největší výšky dosáhla dne 15. července o 2. hodině ranní, kdy na vodočtu v České Skalici ukazovala 107 cm. Při tomto stavu vody teklo 118 m3 za vteřinu (průměrný průtok Úpy je zde kolem 7 m3/s). Jakmile klesla velká voda, vykonala se pochůzka po upravených říčních tratích.

30. - 31. prosince 1925

Po nastalých deštích a oblevě v době vánoční r. 1925 naplnil se rybník ve Velkých Svatoňovicích vodou. Tlak vody byl příliš silný, takže stavidlo se prolomilo a voda s velikým hukotem se valila a zatopila v dolní části obce stavení ležící při potoce. V Zálesí rozvodněný potok přetékal přes silnici, takže provoz tím váznul. Také obyvatelé části Sychrova, bydlící v sousedství jindy tichého potoka „Rtyňky“ dožili se v noci mezi dny – středa 30. a čtvrtek 31. prosince 1925 zatopení vodou, která však záhy polevila.

17. červenec 1927

V noci s neděle 17. července 1927 na pondělí snesl se nad Žaltmanem tak prudký lijavec, že v krátké době valily se se svatoňovických strání spousty vod. Úroda s polí smetena, silnice a cesty zaneseny. místy rozryty a vymlety, ploty provaleny. Voda vnikla do stavení, strhala můstky přes potok, zanesla kal a kameny na níže položená místa, takže ráno užaslým divákům naskytl se hrozný obraz zkázy. V Zálesí, kdež se příval vod z Batňovic, Malých a Velkých Svatoňovic srazil, odnesl proud mostek k továrně Bratří Rudolfové, kam vnikla voda do vysoko položených místností a poškodila stroje i zboží. Na silnici před továrnou proudila voda ¾ metru vysoko, takže byla na čas přerušena doprava k nádraží. U hostince Václava Hofmana v Zálesí byla stržena kolna s nářadím. V Úpici na Sychrově vystoupil v krátké době potok Rtyňka ze břehů a proměnil přilehlé ulice, zvláště ulici Záleskou, v řečiště, kterým valil se dravý proud vody, jež vnikala do přízemních příbytků spících, nic netušících občanů. Povodeň rychle postupovala a strážník stěží mohl probudit několik lidí. Nebylo pomýšlení na záchranu nábytku a jiného majetku, mnohý s velkou námahou zachránil holý život. Byl to bolestný pohled, když překvapení nešťastníci vynášeli z domů nemocné osoby a děti, pro které nebylo místa úkrytu, neboť proudy vody lily se dále z oblohy. Jelikož pohroma zasáhla čtvrť dělnickou, byla škoda tím bolestnější.

Kdo koukal pozorně, skoro by řekl že 17.7. je v našich končinách rizikový den :twisted:
Online data z Velkých Svatoňovic
Chcete se bavit o počasí online? Připojte se na Discord server AMS - pozvánka https://discord.gg/GrG6vdezug
Odpovědět

Zpět na „Extrémy v meteorologii“