Umístění čidel - WS 2300 (i jiné)

Informace, dotazy a rady týkající se provozu meteostanice WS 2300

Moderátor: Moderátoři

JeKyLL
Příspěvky: 61
Registrován: 21 srp 2006, 02:30
Bydliště: Kopřivnice 49N36 18E9 336m
Kontaktovat uživatele:

Umístění čidel - WS 2300 (i jiné)

Příspěvek od JeKyLL » 23 srp 2006, 21:10

Zdravím.
Stanice ešte ani nemám (príde až zajtra), ale už teraz je jasné, že jej zakúpením sa otvára celý rad ďalších problémov. Hlavne s umiestnením senzorov.
Na stránkach LaCrossu ma vo FAQoch udivilo, že anemometer sa nemá umiesňovať na kovový stožiar (citujem: Avoid mounting the wind sensor onto a metallic mast.) Logicky vzniká otázka - tak AKO a kam? Moja predstava bola 6m x32mm vodovodná trubka uprostred záhrady (resp. 10m s lankovým kotvením). Zdá sa, že takto to nemá byť. Zaujímali by ma vaše individuálne riešenia. Novodur by to asi nezvladol. Že by dural - ten patrí snáď do skupiny "metallic"? Bambus u nás nekúpim!
Umiestnenie na streche vedľa antén sa tiež nedoporučuje (!). A na takéto umiestnenie je pre mňa 10m prívodu málo (aby som mal teplotný senzor vo výške 2m nad zemou.
Teplotný senzor. Kam s ním? Meria sa vo výške 2m. Ale meria sa aj 1,25m - viď niektoré weby o meteo búdkach (cez google: stevenson screen , atd.) Otázka znie, či stavať búdku vo výške 2m alebo 1,25m alebo zbastlovať kvetináčovo-miskový "radiation shield" podľa návodov na nete. Zaujímala by ma nejaká praktická skúsenosť s teplotnou chybou takéhoto riešenia - plastovokvetináčového. Dosť som sa natrápil s hľadaním optimálneho umiestnenia teplotného čidla na baráku - ku kondenz. kotlu (a dodnes som nenašiel ideálne riešenie, s tým si ale poradí skvelá automatika riadenia kotla, ktorá si "ošahá hmotu domu a potom postupuje v potrebe tepla prediktívne). Umiestnenie teplotného čidla pre WS2300 na stenu baráku je podĺa mňa zcela nevhodné a neviem dosť dobre posudiť minimálnu kritickú vzdialenosť od "akumulačnej hmoty domu" - ak chcem mať objektívne meranie. Aké sú vaše riešenia?
No..., stanicu som si kúpil "čiste zo záhradkárskych a vykurovacích důvodov" - aby som vedel v akej klíme vyrastá plevel na záhrade - ale keď už - tak už! Nech teda mám čo najobjektívnejšie hodnoty. ':D'
Ocenil by som vaše postrehy s vonkajšími senzormi, vaše výškové umiestnenia, použité materiály, etc. Vďaka! jekyll
Naposledy upravil(a) JeKyLL dne 28 srp 2006, 18:37, celkem upraveno 1 x.

jirkapocatky
Příspěvky: 257
Registrován: 26 čer 2005, 07:48
Meteostanice: Davis VP2+
Bydliště: Počátky-Vysočina
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od jirkapocatky » 24 srp 2006, 21:34

Ahoj.
...Stanice ešte ani nemám (príde až zajtra), ale už teraz je jasné, že jej zakúpením sa otvára celý rad ďalších problémov....
Ano,máš pravdu.Problémy budou a bude jich poměrně hodně.Záleží však na tobě jak se k tomu postavíš.Pokud budeš chtít mít vše v optimu tak se budeš trápit s každou prkotinou až do okamžiku kdy buď rezignuješ a přehodnotíš své nároky,nebo budeš pořád někam lézt,něco vyrábět ,něco předělávat,posouvat,porovnávat,posuzovat a nakonec zkončíš jako v prvním případě.
Nechci danou problematiku nějak zlehčovat.Mluvím jen ze své vlastní zkušenosti.Je to a bude vždy o KOMPROMISECH.Neřeš prosím tě jestli dát anemometr na kovový stožár nebo násadu od hrábí.Vycházej z možností které máš. Prvořadá je délka kabelů.Můžeš je prodloužit což značně rozšíří možnosti.Dalším faktorem je blízkost budov a vegetace.Pakliže budeš stavět meteorologickou budku a k ní někde blízko chceš umístit srážkoměr,i tady musíš myslet na blízké stavby a stromy.Vnější senzor teploty a vlhkosti by bylo samozřejmě ideální umístit do budky(boudy) než do improvizovaného radiačního štítu.Ať si každý říká co chce,ale já jsem přesvědčen že ten plastový "radiační štít" který má např ws3600 nemůže o objektivním stínění ani snít.I budky by měla být postavená podle všech zásad(dvojité žaluzie,dvojitá střecha,velikost,barva ,.Ale ruku na srdce.Je tohle ambicí těchto amatérských stanic dostat se na srovnatelnou pozici s kalibrovanými přístroji oficiální stanice? Stačí aby ta samá stanice jako máš ty byla ve tvém městě ještě jedna(například někde nedaleko vodní plochy nebo potoka)a garantuji ti že oba budete mít rozdíly např. v minimálních teplotách třeba i 4 °C.A teď mudruj která stanice měří správně.Řekl bych obě. A o tom to je.Stanice má rozhodně svým kontinuálním měřením nesporně určitou vypovídací hodnotu,která je na tom celém snažení nejdůležitější.Poklesy,tendence,zvraty,srovnávání za měsíce,roky atd.My amatéři přece nechceme konkurovat profesionálům.Chceme jen doplňovat mezery,které jsou v regionech a poskytovat lokální informace pro nejbližší okolí.Každý obyvatel domu ve tvém městě má na okně teploměr a ten je pro něj nejdůležitější než ráno vyjde do práce nebo se psem na procházku.A neřeší jestli mu na něj náhodou nedejchá vývod plynových kamen.Když ty svojé údaje někde zveřejníš,všichni tě budou považovat za autoritu ve svých informacích,ale nemá smysl se kvůli tomu plahočit za dokonalostí.Nikdo ti nebude kontrolovat jestli máš teploměr 125 nebo 200cm vysoko.Určitě ještě rád podebatím o konkrétních problémech.Tohle jsem se jen snažil vyjádřit svůj pohled na celou problematiku objektivnosti měření.Snad jsem se tě v něčem nedotkl.Těším se na další doplňující dotazy případně námitky. Jirka
614 m.n.m. stanice VP2+, WS2300,soft WD 24/7 non-stop Obrázek
Skype jméno " jirkapocatky1"

filip
Příspěvky: 169
Registrován: 02 srp 2006, 17:01
Meteostanice: WS3600
Bydliště: Velhartice, 612 m n m
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od filip » 28 srp 2006, 11:47

jirkapocatky píše:Ahoj.
...Stanice ešte ani nemám (príde až zajtra), ale už teraz je jasné, že jej zakúpením sa otvára celý rad ďalších problémov....
Ano,máš pravdu.Problémy budou a bude jich poměrně hodně.Záleží však na tobě jak se k tomu postavíš.Pokud budeš chtít mít vše v optimu tak se budeš trápit s každou prkotinou až do okamžiku kdy buď rezignuješ a přehodnotíš své nároky,nebo budeš pořád někam lézt,něco vyrábět ,něco předělávat,posouvat,porovnávat,posuzovat a nakonec zkončíš jako v prvním případě.
Nechci danou problematiku nějak zlehčovat.Mluvím jen ze své vlastní zkušenosti.Je to a bude vždy o KOMPROMISECH.Neřeš prosím tě jestli dát anemometr na kovový stožár nebo násadu od hrábí.Vycházej z možností které máš. Prvořadá je délka kabelů.Můžeš je prodloužit což značně rozšíří možnosti.Dalším faktorem je blízkost budov a vegetace.Pakliže budeš stavět meteorologickou budku a k ní někde blízko chceš umístit srážkoměr,i tady musíš myslet na blízké stavby a stromy.Vnější senzor teploty a vlhkosti by bylo samozřejmě ideální umístit do budky(boudy) než do improvizovaného radiačního štítu.Ať si každý říká co chce,ale já jsem přesvědčen že ten plastový "radiační štít" který má např ws3600 nemůže o objektivním stínění ani snít.I budky by měla být postavená podle všech zásad(dvojité žaluzie,dvojitá střecha,velikost,barva ,.Ale ruku na srdce.Je tohle ambicí těchto amatérských stanic dostat se na srovnatelnou pozici s kalibrovanými přístroji oficiální stanice? Stačí aby ta samá stanice jako máš ty byla ve tvém městě ještě jedna(například někde nedaleko vodní plochy nebo potoka)a garantuji ti že oba budete mít rozdíly např. v minimálních teplotách třeba i 4 °C.A teď mudruj která stanice měří správně.Řekl bych obě. A o tom to je.Stanice má rozhodně svým kontinuálním měřením nesporně určitou vypovídací hodnotu,která je na tom celém snažení nejdůležitější.Poklesy,tendence,zvraty,srovnávání za měsíce,roky atd.My amatéři přece nechceme konkurovat profesionálům.Chceme jen doplňovat mezery,které jsou v regionech a poskytovat lokální informace pro nejbližší okolí.Každý obyvatel domu ve tvém městě má na okně teploměr a ten je pro něj nejdůležitější než ráno vyjde do práce nebo se psem na procházku.A neřeší jestli mu na něj náhodou nedejchá vývod plynových kamen.Když ty svojé údaje někde zveřejníš,všichni tě budou považovat za autoritu ve svých informacích,ale nemá smysl se kvůli tomu plahočit za dokonalostí.Nikdo ti nebude kontrolovat jestli máš teploměr 125 nebo 200cm vysoko.Určitě ještě rád podebatím o konkrétních problémech.Tohle jsem se jen snažil vyjádřit svůj pohled na celou problematiku objektivnosti měření.Snad jsem se tě v něčem nedotkl.Těším se na další doplňující dotazy případně námitky. Jirka
Jirka má pravdu. Také neřeším nějaké cm ve výšce čidel nad terénem. V mém případě to ani dost dobře nejde, protože bydlím ve svahu a když vezmu dolní a horní část zahrady tak je rozdíl možná 10 m. Čili pokud bych dal teploměr nebo anemometr na tu dolní část tak určitě dostanu jiné výsledky než v horní části. Anemometr jsem proto přidělal na stožár od antény (barák má 8m, stožár tak 1,5 m a jsem skoro na 10 m). Srážkoměr mám také na střeše, plus jsem si na něj dodělal vyhřívání a protivětrný štít. Teplotní čidlo mám na severní straně baráku, ale do budoucna jej chci dát do budky. Výška čidla ned zemí je cca 5 m. Ale jelikož je barák ve svahu tak to tak neberu.

Pro mě je nejdůležitější tendence měřené veličiny, srovnání průběhu s ostatními místy a srovnání mezi roky. A čím delší řada pozorování je tím jsou údaje cennější (viz Klementinum, které leckteré parametry nesplnuje). Pro mě nemá až tak velký význam jestli byla teplota 10.3 nebo 10.5 v jeden konkrétní okamžik (pominu-li extrémy), ale spíše celková tendence a průměry za několik let (nejlépe desetiletí).
Filip
Velhartice, 612 m n m, WS3600 na Linksys NSLU2 "nonstop", SW: upravený open3600, 1-wire čidla na solár, TPM, teploty půdy
Obrázek

JeKyLL
Příspěvky: 61
Registrován: 21 srp 2006, 02:30
Bydliště: Kopřivnice 49N36 18E9 336m
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od JeKyLL » 28 srp 2006, 19:39

Vďaka za reakciu. Máte obaja pravdu, netreba sa s tým zaťažovať! 5m trubka na anemometer - na záhrade, čidlo na severnej stene v tieni 2m nad zemou, 20m prívodný kábel (pri RF prevádzke sa ukázali problémy s prenosom, 20m telefónny kábel je zatiaľ OK). V takejto konfigurácii by to malo bez problémov merať. Naozaj najpodstatnejšie sú trendy a nie "presnosť" aktuálnych hodnot.
Teraz vzniká problém - aký soft? Ak nenájdem niečo lepšie tak WD.

jirkapocatky
Příspěvky: 257
Registrován: 26 čer 2005, 07:48
Meteostanice: Davis VP2+
Bydliště: Počátky-Vysočina
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od jirkapocatky » 28 srp 2006, 20:49

JeKyLL píše:Vďaka za reakciu.
Teraz vzniká problém - aký soft? Ak nenájdem niečo lepšie tak WD.
Mám radost že to bereš sportovně.Pokud tě Heavy Weather nenadchlo a na WD tě odrazuje komplikovaný nákup,zkus tuto variantu:http://www.weatherdisplay.de/wd-lite.php
Jirka
614 m.n.m. stanice VP2+, WS2300,soft WD 24/7 non-stop Obrázek
Skype jméno " jirkapocatky1"

JeKyLL
Příspěvky: 61
Registrován: 21 srp 2006, 02:30
Bydliště: Kopřivnice 49N36 18E9 336m
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od JeKyLL » 01 zář 2006, 20:39

Prvotná eufória z WeatherDisplay opadá. Je síce pekný, ale je to v podstate "kopa zbytočnej grafiky", až ľahký farebný nevkus - riešiteľný skinmy. To sú ovšem nepodstatné veci. Po nainštalovaní (v10.35u) sa začali - v inak stabilnej konfigurácii mojich XP - objavovať "záhadné javy" nestability. Ak monitorujem spotrebu WD, tak 60mega pamate sa mi zdá dosť, aj keď mám RAMu dosť. Mám pocit, že niektoré aplikácie bežiace na dotNET "začali mať chyby". Nepáčia sa mi nekonečné písmenkové upgrady, to podľa mňa dosť vypovedá o množstve múch WD. Chýba kompaktný manuál, on-line manuál je pomerne neúplný, každý údaj je nutné pracne hladať vo WD fóre. V prospech hovorí "dobrá dostupnosť" vo warez (ale tam sú dostupné v podstate všetky weather-programy aj so serials).
Virtual Weather Station z AmbientWeather má "pre mňa" doležitý výstup - HeatingDegreeDays a CoolingDegreeDays, prípadne GrowingDegreeDays. (A dokonca aj "zcela nepodstatný" Windrun ako u WD). Sice tam je menej "grafiky", ale v tomto prípade mi to pripadá ako plus.
Nakoniec asi skončím u HeavyWeather - "v jednoduchosti je krása". :D

JeKyLL
Příspěvky: 61
Registrován: 21 srp 2006, 02:30
Bydliště: Kopřivnice 49N36 18E9 336m
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od JeKyLL » 05 zář 2006, 10:48

Radiation shield vyrobený z 9ks bielych misiek pod kytky sa ukazuje ako zcela nedostatočný. Teplotná chyba pri "rannom slnku" medzi zatieneným krytom a priamo exponovaným je 2-2.5°C (potom sa mi to celé dostáva do tieňa domu). TAkáto chyba je podľa mňa neakceptovateľná. Možno by pomohlo "znepriesvitniť úplne" kryt - podlepením alobalom zvnútra. Resp. ďalšie experimentovanie napr. s lešteným hliníkom, namiesto plastov, etc.
Ale asi najlepšie riešenie bude predsa len meteo búdka.
Dotaz pre majiteľov VP2 a iných "pro" staníc - z akého materiálu je tam radiation shield sondy? Hliníkový plech? Plast?

Návštěvník

Příspěvek od Návštěvník » 07 zář 2006, 05:30

JeKyLL píše:Radiation shield ....
Ale asi najlepšie riešenie bude predsa len meteo búdka.
Dotaz pre majiteľov VP2 a iných "pro" staníc - z akého materiálu je tam radiation shield sondy? Hliníkový plech? Plast?
Je z plastu

JeKyLL
Příspěvky: 61
Registrován: 21 srp 2006, 02:30
Bydliště: Kopřivnice 49N36 18E9 336m
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od JeKyLL » 09 zář 2006, 12:56

Niekoľko poznámok k stavbe "prototypu" radiačného krytu - možno sa to bude niekomu hodiť. Trochu som sa nechal inšpirovať krytmi Vaisala. Niektoré postrehy sú už teraz jasné. Na stole mám už 3. prototyp, tak to zhrniem:

1. plast je v celku vyhovujúci. Je dobré zvoliť lesklé biele taniere (podľa možnosti voliť oblejšie formy). Farbenie hnedého polypropylenu je ošemetná vec a žiadna farba moc nedrží. Taniere by mali byť zásadne "čo najmenej priehľadné" - a to je dosť dôležité. (Napriek tomu, mne sa "iba biele, dosť nepriehľadné" misky neosvedčili). Polybutanové a alkylbutanové dvojzložkové farby predražujú výsledok.
2. Dôležitá je voľba úhlu okraju. Ideálne cca 45° vlastne 135° . Čím je uhol ostrejší, tým menší presah tanierov použiť. Mám misky s 30°/teda 90+30° sklonom okraju, preto som zvolil presah len 0,5cm.
3. Je dobré premyslieť cesty pre stekajúcu vodu - aby sa nikde nehromadila - má to "nie malý" vplyv na výsledné teplotu, hlavne vtedy ak je kryt "tesnejší". S veľkosťou, táto zložka tepelnej chyby klesá. Je teda nutné jemne prepilovať/odpilovať rozne výstupky etc., ktoré by bránili stekaniu vody.
4. Celý systém som namontoval navyše so sklonom cca 20° od kolmice - práve pre dokonalejšie stekanie vody.
5. Pre neakceptovateľne veľkú tepelnú chybu som pristúpil "k totálnemu zneprihľadneniu" plastov. Alobalom zvonka. Pomocou chemoprénu som polepil misky alobalom - výrazné zlepšenie priebehu meraných teplôt. Predsa len alobal odráža viac ako biely PP. Nevýhodné je dlhé zasychanie chemoprenu pod alobalom a následná deformácia plastov ešte cca po 2 dňoch, preto je výhodnejšie nesušiť misky jednotlivo, ale už zmontované.
6. Ďalší krok som okukal od Vaisaly. Je dobré pre priebeh teplot nastriekať spodné strany misiek čierným matným sprejom (najobyčajnejší akrylátový matný - nie je síce odolný voči oteru, ale to nie potrebné). Táto "alobal + čierne vnútro" verzia sa ukazuje ako najpresnejšia.
7. Polepenie Alobalom výrazne zhorší "stekanie vody" - na to pozor - preto uhol náklonu celého systému - u mňa cca 20°. Strieborný spray by bol asi výhodnejší, ale pretože na PP nič poriadne nechytá a jedná sa o plochy "exponované", zvolil som alobal.
8. Spodok je urobený analogicky - čierna smeruje samozrejme dnu. Spodok pod sondou sa ukázal výhodnejší - ak je dierovaný.
9. Vrch je samozrejme "dvojplášťový". Až tretia miska zhora má stredový otvor pre senzor. Druhá horná je polepená a natrená plošne "v celom rozsahu" (nielen okraj), takisto ako prvá - horná miska.
10. Momentálne som dosiahol pomerne uspokojivé výsledky s miskami 220mm ale ďalší prototyp budem stavať asi z 300mm misiek a urobím vnútro asi 2x väčšie ako senzor - aj výškovo!
11. Na nete je celkom dosť DIY návodov, ani jeden nepoužíva čierny matný vnútrajšok. Ale Vaisala to používa. Ukazuje sa (mi), že to je dobré. Fyzikálnu logiku to má.
Pozrite si - pre inšpiráciu - kryty Vaisala DTR13 a Vaisala DTR502 a ostatné DIY stránky na nete.
Zdar!

JeKyLL
Příspěvky: 61
Registrován: 21 srp 2006, 02:30
Bydliště: Kopřivnice 49N36 18E9 336m
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od JeKyLL » 11 říj 2006, 18:03

Kryt prešiel niekoľkými "prototypovými" zmenami. Ukazuje sa to ako slepá cesta - vo vzťahu k presnosti merania teploty. Výsledok je v podstate akceptovateľný, ale zďaleka nie je dostatočný.

Ďalší pokus som urobil s "aspirovaným" ventilátorovým trubkovým systémom.

Ako základ bol zvolený novodur - odpadové trubky s "vyberateľným - čierným tesnením", ktorý sa nelepia, iba "nasúvajú. Priemer 110mm. Tento priemer je nutný - pre senzory LaCrosse, pretože senzor ponechávam v původnom zakrytovaní.
Senzor je namontovaný do 25cm trubky - dielu - zvisle. Do neho sa zospodu zasúva (iný) upílený/skrátený diel s ventilátorom, ktorý nasáva vzduch okolo senzoru a fúka ho "dole" a von.
Ako ventilátor som pokusne použil 120mm x 120mm x25mm počítačový ventilátor Sunon s výkonon cca 90CFM - čo nie je moc, ale išlo o pokus. 120mm ventilátory - po obrúsení - ventilátoru i trubky - presne zapadnú do seba (u trubiek, ktoré "sa spojujú lepením" - to tak dobre nepasuje - trubku je nutné tvarovať, čo je u 110mm priemeru veĺmi nepríjemné. Ventilátor sa ideálne "tvaruje" rozbrusovačkou.)
Profi aspirované sondy používajú rýchlosť prúdenia okolo senzoru cca 2m/s. Preto sú profi sondy väčšinou tenké, z dostupných info vyplýva, že sú tam použité ventilátory od 50 CFM do 150 CFM - podľa výrobcu. Myslím, že široký novodur umožňuje použitie aj menej výkonného vent. pretože straty v potrubí sú minimálne. Snažil som sa to spočítať a vychádzalo mi to cca 6Pa na 1m novoduru/110mm - bez kolien. S dvoma 90° kolenami, ktoré som nasadil na vrch a vlastne vytvoril tak písmeno J (obrátené JÉ) - je tlaková strata niekde okolo 10Pa - aspoň teoreticky. Takúto stratu bežné ventilátorčeky zvládnu bez problémov. Samozrejme, výkonnejší je lepší. Teda použitie 120 x 120 x 38mm (namiesto x25mm) je lepšie.
Systém je usporiadaný "ako obrátené písmeno Jé". Nasávanie je cca vo výške 2m nad zemou - priamo do kolena, potom druhé koleno a potom zbytok zvisle. V takomto usporiadaní a pri priemere 110mm sa mi zdá, že ani nedochádza k strhávaniu vody dovnútra, ale napriek tomu som nechal vo vnútri aj pôvodný LaCrosse kryt. Celý senzor zaberie cca 50% prierezu, takže nastanie zrýchlenie prúdenia 2x. Problém všetkých počítačových ventilátorov je pracovná teplota. Tá je do len -10°C!! Zostáva otázkou - čo bude pri -11°C?!. Profi zariadenia totižto tiež používajú PC ventilátory!! (a taký kryt stojí tisíce USD). ALe všetky tieto firmy používajú vent. Papst - a tie majú uvedenú pracovné minimum do -20°C. Používa sa typová rada 4212, teda tiež 120x120x25mm. Papst som ale nikde nenašiel, i keď zastúpenie v CR existuje. U vent. je vhodné zvoliť výkonovo "najnižší dostatočný" - aby zase nežral veľa (napr. práve Sunon KD1212PMS1 mi vyšiel ako optimálny - cca 6W spotreba a pritom 160CFM, teda niekde okolo 55kWh/ročne - čo sa dá. Dostať ho v GME v akcii za 75Kč (ale nie práve najtichší). Alebo niektorý z Papstov "4212".
Aj novodur je nutné odizolovať od IR, takže buď ho natrieť "najlesklejšou bielou farbou" (ale novodur je prakticky nefarbiteľný!!!), alebo aspoň po senzor natiahnúť Mirelon 110mm (cca 90Kč/m) a ten prípadne polepiť Alobalom alebo "zrkadlovou" PE páskou.

Pre inšpiráciu:
http://www.centrelinemeasurement.ca/CMI ... W8190.html
http://www.novalynx.com/380-43408.html
http://www.campbellsci.ca/campbellscien ... L7515.html
http://www.youngusa.com/

porovnanie a trochu teórie je
http://www.wxqa.com/shields.html

Ventilátory
http://www.gme.cz/index.php?action=vypi ... 47&lk=&sk=
Papst CZ
http://ebmpapst.cz/start.html

PS:
Keď už, tak by asi mal byť "kryt" ventilovaný 24/7, teda Davisácky solárny kryt je v podstate nevyhovujúci (a potvrdzujú to rôzne recenzie), a je to vyhadzovanie peňazí. Všetky profi kryty sú "trubkové" a aspirované 24/7.
Mne to beží cca 3 týždne a toto riešenie sa mi páči. Systém reaguje "výrazne" lepšie na drobné zmeny vlhkosti a teploty!!! Aj LaCrosse sa dostal v takomto usporiadaní na 93% RH - čo je u tejto značky nevídané!

Nevýhoda - HLUK!!! Pozor na to! Samozrejme - pri umiestnení 10-20m od domu nepočujem nič.

Stavba je jednoduchá - presnosť výnikajúca. Žiadne vzduchové kapsy v kryte nehrozia.
Doporučujem.

jirkapocatky
Příspěvky: 257
Registrován: 26 čer 2005, 07:48
Meteostanice: Davis VP2+
Bydliště: Počátky-Vysočina
Kontaktovat uživatele:

FARS

Příspěvek od jirkapocatky » 11 říj 2006, 21:05

Ahoj.
Fandím tvému snažení o vylepšení stávajících možností stanice WS.Jdeš na to od lesa a s důvtipem.Určitě mnoho uživatelů rádo využije tvých rad,návodů a výpočtů.Je to v pořádku a je to dobře.Rád bych ale připojil nejednu možná nepodstatnou připomínku,ale ať je objektivitě učiněno za dost.
Za prvé nevím jestli jsem to dobře pochopil,tvůj ventilátor nasává z vrchu a tlačí dolů? U Davisáckého je to od spodu na horu.Za druhé. které další profesionální sondy používají FARS kromě Davis? Profesionální meteorologická budka pokud vím nic takového nemá.Za třetí: cena FARS není snad až tak vysoká(několik tisíc $).Např Davis nabízí daytime FARS v Čechách za 2700Kč bez DPH což uznávám není málo,ale je to asi 130$viz http://davis.cz/cenik/davis2006.pdf
Za čtvrté Davis má v nabídce dva druhy FARS z nichž jeden opravdu běží jen přes den kdy je napájen z fotovoltaického článku a je to právě ten za 2700Kč(DaytimeFARS) a druhý který běží nonstop-ve dne ze solárního a v noci bateriového napájení(24-hourFARS),takže ta nepříznivá recenze musela být asi právě jen o tom prvním.
Za poslední FARS je podle mého názoru z nouze ctnost,neboť se snaží uměle navodit optimální teplotní podmínky v blízkosti čidla,které z mnoha důvodů nemůže amater vždy umístit v optimálním místě.Objektivita je tu dost na hraně a dá se snad vše vyladit jen ve srovnání s kalibrovaným teploměrem v meteobudce,ovšem za podmínek že bude čidlo s FARS umístěné nad stejným terénem. Z mnoha diskusních příspěvků amíků co mají ve velké míře v užívání VP2+od Davis je patrné,že pokud nasává FARSvzduch z ohřáté plechové střechy nebo teplého betonu dvorku,nemůže nikdy objektivně měřit ve srovnání s budkou umístěnou ve dvou metrech nad travnatým pokoseným pozemkem.
V čem s tebou souhlasím,je výrazné zlepšení zachycení vlhkosti senzorem vlhkoměru.
Tolik de mne. Jirka
614 m.n.m. stanice VP2+, WS2300,soft WD 24/7 non-stop Obrázek
Skype jméno " jirkapocatky1"

JeKyLL
Příspěvky: 61
Registrován: 21 srp 2006, 02:30
Bydliště: Kopřivnice 49N36 18E9 336m
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od JeKyLL » 12 říj 2006, 10:07

Trochu to upresním (škoda, že sa sem nedajú uploadnúť obrázky).
Ten prototyp je postavený tak, že ventilátor je "posledný článok" a vyfukuje vzduch dole k zemi (a ťahá ho okolo senzoru vo vnutri trubky). A je to uložené celé zvisle. Aby do toho priamo nepršalo a nesnežilo, tak je na tom nasadenú "poloblúk" z dvoch 90° kolien.

Čo sa týka Davisáckeho FARS - je jasné, že Davis tiež nie je profi zariadenie. I keď je najprofesionalnejšie z amaterskych... teda "jednooký medzi slepými". Pre niektoré riešenia (kde nie elektrina) je určite vhodnejší, než bežné neventilované kryty. Problém tohoto krytu je, že nezabezpečuje konštantné podmienky merania 24/7. Teda - v noci buď vent stojí, alebo ide na polovičný výkon z batérie. Po druhé, vent je "riadený" podľa slnka a nie podľa vetra. Toto sa mu vyčíta. Cena je - zdá sa - akceptovateľná (i keď za kus plastu a Papst a solárny článok je to aj dosť). Preto sa doporučuje aj v tomto prípade použiť konštantné sieťové napájanie všade, kde sa dá - a to je už potom docela iné. Je to ale stále kompromis medzi vetraným a nevetraným krytom, také "2in1". Čo ovšem nie je vyslovene nevýhoda.

Je nutné analyzovať, čo majú (naozaj) profesionálne ventilované kryty spoločné. (Naozaj profi sú Vaisala, Campbell Scientific, All Weather Inc., R.M.Young, Climetrics, Qualimetrics, Rotronic,... No a samozrejme ako "absolutný top referenčný merák" je Thygan - zrkadlový hygrometer - od Meteolabor AG.)
*** Všetky majú viac-menej nejako riešený sek. vplyv vlhkosti (nebufferujúce materiály, hladký odtok,...), psychometrický efekt, nepriamu i priamu radiáciu, odolnosť voči ľadu, odolnosť prúdenia voči vetru. Aspoň virtuálne sú tieto riziká eliminované.
*** Je to principiálne trubkové vyhotovenie. Resp. jednoduchý design (krabica s tienidlom). Žiadne "žaluzie" (teda typ Gill screen). Vždy je zabezpečné, aby sa ani odrazené IR nedostali k senzoru. Priame už vôbec nie.
*** Používajú ventilátory Papst.
*** Všetky zabezpečujú pomerne veľký objem vzduchu okolo senzoru pri konštantnom prúdení cca 2m/s (a teda požívajú vent s výkonom nad 90 CFM - cubic feet / min - čo je asi 2,5m3/min teda nejakých 150m3/hod). A to 24/7. V laminárnom prúdení, bez turbulencií. Smer nasávania "zdola". Výfuk mimo priestor nasávania.
*** Všetky sú biele a lesklé.
*** Všetko ostatné je nepodstatné.
(A ceny začínajú od 1000UDS.)

To znamená, že konštantné prúdenie a veľký objem je v podstate nadradený akémukoľvek designu. Ten je druhoradý.
A tom to je.

Samozrejme, žiadny kryt nebude merať objektívne teplotu na rozpálenej streche, ale to nebude merať ani meteobudka (typu Stevenson screen). Meteobudkou sa nemerá ani v Arizone, ani v Antarktide.

Keďže senzor LaCrossu nie je práve "bodový" a má aj batérie - zvolil som 110mm priemer. Senzor v najužšom mieste zníži prierez na cca 50% - čo by malo stačiť, aby sa vo vnútri nehromadil sneh v prípade jeho nasávania dovnútra. Usporiadanie je "zvislé" - aby tam nezostávala ani aspirovaná voda. Novodurové tvarovky - v vyberateľným tesnením, ktoré sa nelepia - sú ideálne - dá sa to celé jednoducho rozobrať - prístup k batérii, etc. Obrúsený PC vent typu 120x120mm perfektne zapadne so 110mm trubky - po jednoduchom odpílení v mieste tesnenia. "Vstupný" oblúk z 2 kolien zabezpečí dostatočnú ochranu proti odrazenému IR (aj tak som to celé "fúkol" zvnútra čiernou matnou farbou). 6-10W/12V vent je akceptovateľný z aspektu "ročnej spotreby". Pôvodne som uvažoval 19W/230V - ale to by bolo moc a zbytočné. Pri dostaočnej cirkulácii nie je tienenie až také kritické, stačí bežný mirelon a pod. s alobalom, možno by stačil biely lak (ale to by sa musel novodur pieskovať, aby to chytilo). Ja som volil alobal, pretože "cielová plocha" 110mm trubky je predsa len dosť veľká. Nasávanie je vo výške 2m, celé to je zapichnuté uprostred trávniku. Nevýhodou, ktorá na prekvapila (a nepočítal som s ňou) je aerodynamický hluk. Ovšem ten je počuť tak do 5m od sondy.
S meraniami som príjemne prekvapený (v porovnaní s neventilovaným krytom) a keďže som si to celé kúpil pre "záhradkárke učely", tak práve teplota (Growing Degree Days) je to, čo potrebujem z jednotlivých meraných veličín najpresnejšie. A tento účel je pomerne dobre splnený.
Celkové náklady cca 300Kč, čo je OK, ročná prevádzka cca 100Kč - zanedbateľná.
Je to len amatérsky prototyp, uvidíme, čo sa stane pri -15°C a hustom snežení.

filip
Příspěvky: 169
Registrován: 02 srp 2006, 17:01
Meteostanice: WS3600
Bydliště: Velhartice, 612 m n m
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od filip » 21 lis 2006, 20:30

Tak jsem to včera podle Jekylova návodu taky předělal. Trvalo mi to jeden večer. Výsledky časem uvedu.

Když jsem otevřel čidlo (sundal radiační štít) tak z té krabičky začaly vylézat mouchy. Může moucha ovlivnit čidlo? Zvlášť když jich tam bylo tak 50? Vypozoroval jsem totiž, že vlhkost je nyní za říjen a listopad (i když je mlha) tak max 75% A to se mi zdá málo i bez ventilátoru. Přitom předtím byla 93 - 96%. Napadlo mě že ty mouchy to čidlo nějak ovlivnily (např. výkaly, ať jsem slušný). Máte někdo podbnou zkušenost? Proto jsem přemýšlel že bych na oba konce té roury dal síť proti hmyzu. Jak to čidlo vypadá, jde nějak vyčistit, pokud je špinavé. Nebo to mám reklamovat?

A když už jsme u úprav čidel, tak jsem upravil již všechna čidla. Turbínový anemometr jsem nahradil Robinsovým miskovým křížem vlastní výroby a udělal vytápění srážkoměru se zvýšeným trychtýřem. No a termohygro sensor dal do té trubky s ventilátorem. Kalibraci anemometru udělám SW podle jiného přístroje.

Jelikož nejsem fyzik, zajímalo by mě, jak je to s tepelnou kapacitou sensoru a vzduchu. Ptám se, jak zjistit kolik litrů vzduchu je potřeba ke změně čidla o 1°C. Uvažoval jsem takto: Je-li hmotnost čidla včetně dalších materiálů, které jsou s čidlem spojeny tepelnými mosty (zřejmě vodiče k čidlu) např. 10 gramů, pak stejnou hmotnost (10g) má 10 litrů vzduch ne? Pokud by byla tepelná kapacita vzduchu a čidla stejná, tak se musí u čidla vyměnit 10 l vzduchu, který o ten 1°C změní svoji teplotu. Pokud by tepelná kapacita vzduchu byla 10 krát nižší než čidla, tak už by to bylo 100 l. Dala by se takto určit minimální rychlost prouděni v té trubce? Nejsem fyzik a rád uvítám názor někoho vzdělanějšího.

Dík
Velhartice, 612 m n m, WS3600 na Linksys NSLU2 "nonstop", SW: upravený open3600, 1-wire čidla na solár, TPM, teploty půdy
Obrázek

jirkapocatky
Příspěvky: 257
Registrován: 26 čer 2005, 07:48
Meteostanice: Davis VP2+
Bydliště: Počátky-Vysočina
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od jirkapocatky » 22 lis 2006, 20:36

filip píše:....
A když už jsme u úprav čidel, tak jsem upravil již všechna čidla. Turbínový anemometr jsem nahradil Robinsovým miskovým křížem vlastní výroby a udělal vytápění srážkoměru se zvýšeným trychtýřem. No a termohygro sensor dal do té trubky s ventilátorem. Kalibraci anemometru udělám SW podle jiného přístroje....



Dík
Ahoj ani já nejsem fyzik a nemám ambice hodnotit tvé myšlenkové pochody. Spíše by mě zajímalo a jistě i ostatní jak konkrétně jsi řešil ty úpravy anemometru(zcela jsi vyhodil tovární a nahradil jej svým a jak jsi vyřešil přenos dat do PC potažmo softu?)Případně konkrétní způsob vyhřívání srážkoměru. Díky za odpovědi. Jirka
614 m.n.m. stanice VP2+, WS2300,soft WD 24/7 non-stop Obrázek
Skype jméno " jirkapocatky1"

filip
Příspěvky: 169
Registrován: 02 srp 2006, 17:01
Meteostanice: WS3600
Bydliště: Velhartice, 612 m n m
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od filip » 22 lis 2006, 21:55

jirkapocatky píše: Ahoj ani já nejsem fyzik a nemám ambice hodnotit tvé myšlenkové pochody. Spíše by mě zajímalo a jistě i ostatní jak konkrétně jsi řešil ty úpravy anemometru(zcela jsi vyhodil tovární a nahradil jej svým a jak jsi vyřešil přenos dat do PC potažmo softu?)Případně konkrétní způsob vyhřívání srážkoměru. Díky za odpovědi. Jirka
Tak úpravy:
Anemometr Jak již několikrát zaznělo na tomhle fóru, tak ta originální vrtulka je velice nepřesná při změnách směru větru. Zjistil jsem, že lze vyšroubováním jednoho šroubku celou vrtulku i s tou objímkou sundat. Ta vrtulka má na sobě magnet, který vysílá změny (otáčky) do senzoru, který je zespoda v takovém tom výstupku. Takže jsem si vyrobil miskový kříž a na něj přidělal obyčejnou magnetku, jak se používají na magnetické tabule. Celé jsem to zespoda přidělal tak, aby ta magnetka byla co nejblíže tomu čidlu. Průměr miskového kola je 1cm + 2 krát průměr pingpongového míčku čili cca 6 - 7 cm. Osičku jsem udělal z oceli a na obou koncích zabrousil do špičata a ukotvil ve špičatých jamkách. To jsem okoukal ze starého gyroskopu. Čili to má téměř nulový odpor a točí se to již při mírném větru. Zatím to mám cca týden a s výsledky jsem spokojen, akorát to ještě nemám zkalibrované. To bude další kapitola, ale již to mám vymyšlené. Kamarád má ruční anemometr podle ktrého to zkalibruji. Kancelářským ventilátorem s regulací otáček zjistím přepočítávací konstanty. Počítám, že jich bud více, protože rychlost otáčení a větru asi není lineární, navíc je možné, že nějakou nelineární kalibraci v sobě má již ta stanice. Pak už si jen napíšu soft, který mi ty rychlosti přepočítá a uloží do výstupního souboru history.dat (nějaké zkušenosti s tím již mám, takže to bude to nejjednoduší). Sice to nebude na displeji ukazovat správně, ale ty hodnoty co to ukazovalo s orig. vrtulí nebyly správné ani omylem - vítr jako blázen a já tem měl 0,0 nebo tak max 5 - 10 km/h
termohygro senzor to jsem již popsal minule a pěkně to popsal i Jekyll, já jsem to udělal přesně podle jeho pokynů. Ještě bych k tomu doplnil, že to mám zatím na severní straně baráku ve stínu, ale do budoucna to hodím do meteorologické budky (standard bílá, 2x žaluzie, 2m nad zem)
srážkoměr Profesionální srážkoměty mají trychtýř zakončený nahoře rourou, ne šikmou hranou jako to má originální srážkoměr. Proto jsem z plechu udělal prodloužení, které má přesně stejný půdorys jako horní okraj trychtýře. Jde o to, že když je opravdu prudký déšt, tak se část kapek odrazí mimo. Dále když napadne sníh, tak část sněhu odpadne opět mimo. Tak a to už se dostáváme k vytápění, já jsem volil žárovku (12 V), kterou jsem dal dovnitř té krabičky srážkoměru a celé to obalil izolací (myslím Rockwoll). Je to jednoduché, rychlé, účinné. Mám normální pokojový termostat venku nastavený na -2 °C, který mi spíná přívod do té žárovky. Instaloval jsem to letos v březnu, takže to zatím není moc nevyzkoušené.

Tot vše. Ještě jedna poznámka: Všechny úpravy jsou vratné kvůli případné reklamaci. Tzn. termohygrosenzor vyndám z roury, anemometr nasadím zpět a ze srážkoměru vyndám žárovku.
Velhartice, 612 m n m, WS3600 na Linksys NSLU2 "nonstop", SW: upravený open3600, 1-wire čidla na solár, TPM, teploty půdy
Obrázek

Odpovědět

Zpět na „Meteostanice WS 2300“